2.1.4.1 KLÍNOVÉ SPOJE

Vytváří rozebiratelné spojení dvou strojních součástí

Slouží:
Pro přenos silového zatížení a pohybu
K nastavení vzájemné polohy dvou součástí (popř. vymezení vůle mezi dvě součástmi)

Podstatou funkce je tření ve stykovými plochami (klín a spojovaná část)-> vznikne zaražením klínu mezi spojované části -> spoje se silovým stykem
Používají ke spojení hřídele s náboje pro přenos točivého momentu (rotačního pohybu), kde NENÍ POŽADOVÁNA souosost spojovaných částí

Druhy a provedení klínových spojů

1. Klínové spoje s podélným klínem

Klín má v podélném směru úkos
Zaráží se ve směru osy hřídele mezi hřídel a náboj -> po zaražení vznikne tlaková síly mezi stykovými plochami spojovaných součástí vlivem úkosu -> vznikne tření, které umožňuje přenos točivého momentu
Čím víc je klín zaražen, tím je větší tření
Tento spoj není vhodný, kde jsou vysoké otáčky -> vznik vibrací v důsledku zaražení klínu dochází k vyosení náboje -> vznik odstředivých sil
Vibrace lze částečně kompenzovat, když se použijí dva klíny proti sobě

Podélné klíny se vyrábějí:
S nosem
Použití tam, kde není možné při demontáži klín vyrazit z druhé strany
Bez nosu

Dále rozeznáváme klíny:
Třecí
Používá se pro přenos malého silového zatížení
Spodní strana klínu je válcově zaoblena (podle poloměru hřídele)
Drážka je pouze v náboji -> nezeslabuje průřez hřídele

Ploský
Může přenášet větší silové zatížení než klín třecí
Na spodní strana je rovná a v hřídeli je odpovídající ploška
V náboji je drážka jako u třecího klínu

Drážkový
Schopen přenášet velké silové zatížení
Drážka je v náboji i ve hřídeli -> zeslabuje se průřez hřídele
Stejný tvar jako klín ploský

Tangenciální
Použití pro přenos velkých točivých momentů působící střídavě v obou směrech otáčení hřídele
Zaráží se VŽDY DVA proti sobě
Drážky v hřídeli a v náboji je drážka v tangenciálním (tečném) směru k povrchu stykové plochy hřídele s nábojem

Všechny výše zmíněné klíny mají podélném směru úkos 1:100
Stejný úkos má i šířka v náboji

2. Klínové spoje s příčným klínem

Silové zatížení působí kolmo k ose klínu
Mohou mít úkos na jedné straně nebo na obou
Zaráží se kolmo k podélné ose spojovaných součástí

Podle účelu rozlišuje příčné klíny na:

A) Spojovací
Používají se ke spojení strojních součástí a k přenosu silového zatížení z jedné části na druhou
Může být proveden:

Bez předpětí
Silové zatížení musí působit pouze jedním směrem a během provozu se nesmí měnit -> Pokud by přestala působit síla (např při změně směru otáčení) klín by se uvolnil

S Předpětím
Může přenášet vnější silové zatížení, které během provozu mění svůj směr
Předpětí je realizováno pomocí:
- Nákrůžku
- Kužele
- Dvou klínových spojů umístěných proti sobě

B) Stavěcí
Používají se:
- K ustanovení vzájemné polohy dvou částí vůči sobě
- Vymezení vůle mezi součástmi

Mají jednostranný úkos
Nastavení polohy se provede např. pomocí šroubů

Montáž klínových spojů

Nutné přilícovat do drážky hřídele či náboje pilováním nebo zaškrabáváním
Nejprve se usadí spojované součásti a pak se paličkou zarazí klín do drážek