Škola, studium, wiki, maturita, otázky

http://uceni-pro-skoly.blogspot.com/
http://studentske.blogspot.com/

http://strojirenstvi-maturita.blogspot.com/
http://strojirenstvi-stredni-skola.blogspot.com/
http://strojirenstvi-mechanika.blogspot.com/

http://reisen-wien.blogspot.com/
http://zemepis-maturitni-otazky.blogspot.com/

http://anglictina-temata-maturita.blogspot.com/
http://anglictina-tema-maturita.blogspot.com/
http://education-british-american.blogspot.com/
http://work-and-jobs.blogspot.com/
http://anglictina-otazky-maturitni.blogspot.com/

http://chytre-bydleni.blogspot.com/

http://nemcina-maturita-temata.blogspot.com/

http://finance-verejne.blogspot.com/

http://internetovy-marketing.blogspot.com/

http://management-marketingu.blogspot.com/

http://the-insurance-act.blogspot.com/

http://test-osobnosti.blogspot.com/

http://jak-pecovat-o-plet.blogspot.com/

http://jak-vybrat-dovolenou.blogspot.com/
http://jak-hubnout.blogspot.com/
http://neprijeti-do-skolky.blogspot.com/

http://jak-koupit-akcie.blogspot.com/
http://jak-vybrat-pujcku.blogspot.com/
http://jak-obchodovat-forex.blogspot.com/

http://artist-painter.blogspot.com/

3.15.18 LAPOVÁNÍ

Jedná se o broušení volným brusivem rozptýleným v kapalině nebo v brusné pastě. Řezný pohyb brusných zrn je vyvolán lapovacím nástrojem, který koná při obrábění nepravidelný pohyb vůči obráběné ploše -> zrna se pohybují po stále měnících se drahách -> zanikají stopy po předchozím obráběním

Lapovací nástroj
Má negativní tvar lapované plochy
Zhotovuje se:
- Měď
- Litina
- Měkká ocel
- Plasty

Brusivo:
Karborundum
Korund
Oxid železitý
Oxid chromu
Vídeňské vápno
Karbid boru - Lapování slinutých karbidů
Diamantový prášek - Lapování slinutých karbidů


Druhy lapování

Rovinné
Použití:Výroba rovinných ploch
Provádí se postupným

• Dvoukotoučovým lapováním
  Ploché obrobky leží v kruhovém unášeči mezi dvěma protiběžnými lapovacími kotouči
  Unášeč uděluje obrobkům dostatečný otáčivý pohyb -> kotouče nezanechávají kruhovité stopy po lapování
  
• Jednokotoučovým lapováním
  Obrobek přiléhá na otáčející se lapovací kotouč s mírným tlakem se pohybuje v radiálním směru sem a tam -> otáčí se a kmitá

Lapování válcových ploch
Vnější válcové plochy
Mohou být obráběny na dvoukotoučových lapovačkách
Obrobky leží tangenciálně v kruhovém unášeči a získávají jeho excentrický pohybem vysokou přesnost tvaru
Vnitřní válcové plochy
Užívají se rozpínací lapovací trny

Ruční lapování
K lapování vnějších válcových ploch slouží lapovací kroužek, který se pomocí svěrky stlačí a pohybuje se v axiálním směru
Obrobek získá otáčivý pohyb od vrtačky nebo soustruhu

3.15.19 BEZPEČNOST PRÁCE PŘI OBRÁBĚNÍ

Pro každou metodu obrábění či obrábějící stroj jsou vypracovány podrobné bezpečnostní předpisy, se kterými se musí pracovník seznámit a řídit se jimi


Pro všechny obrábějící stroje platí obecné zásady:

• Nespouštět stroj, jehož způsob činnosti dostatečně neznáme nebo, který jsme si neprohlédli a neujistili se, zda neobsahuje neupevněné nástroje či není viditelně poškozen
  
• Nesnímat ochranné kryty z pohybujících se částí (převodovek, konců vřeten, ...)
  
• Veškeré manipulace (měření, upínání, čistění, mazání) s nástrojem či obrobkem provádět za klidu pohybujících se částí stroje (vřetena, suporty)
  
• Používat ochranné brýle, kde je nebezpečí odletujících třísel
  
• Třísky odstraňovat pouze předepsanými nástroji (štětcem, háčkem) a za klidu pohybujících se částí stroje
  
• Chránit delší vlasy přikrývkou hlavy
  
• Nepřibližovat se k otáčejícím se části stroje blíž než je nezbytně nutné
  
• Dobíhající vřeteno nebrzdit rukou či nástrojem
  
• Používat všechny předepsané ochranné pomůcky
  
• Udržovat stroj i okolí v čistotě -> Např. pro zamezení možnosti uklouznutí
  
• Nenosit příliš volný oděv -> Zamezení možnosti zachycení se
  

Nejnebezpečnější obrábějící stroje

Dřevoobrábějící stroje a brusky -> Vřetena mají vysoké otáčky
Např. rychle se otáčející dřevoobrábějící frézu není dobře vidět -> Zvlášť nebezpečné je snímání bezpečnostních krytů
Nově upnutý brousicí kotouč se může při dosažení jmenovitých otáček roztrhnout -> Nesmí se stát v rovině otáčení kotouče
Bruska musí mít ochranný kryt a nesmí být překročena maximáln

3.16 MĚŘENÍ A MĚŘIDLA

Měřením zjišťujeme rozměr přímo měřidlem nebo rozměr součásti porovnáváme s kalibrem (nepřímé měření).

Použití:

• Při výrobě součástí zajišťuje měření požadovanou přesnost výroby -> zaručení sériové výroby -> zaručennost snadné montáže i opravy zařízení prostou výměnou porouchaných součástí
• V řízení technologických procesů (např. při výrobě látek, papíru, potravin, v chemických výrobách, atd.) zajišťuje průběh výroby za optimálních podmínek -> trvalé dosahování správné kvality výrobků a bezpečnost provozu výrobního zařízení
• Diagnostika, tj. sledování stavu a opotřebení jednotlivých součástí strojů a zařízení (např. kontrola stavu ložisek, pravidelnosti chodu vznětových motorů, práce jednotlivých systémů u letadel, apod.) s cílem zvýšení spolehlivosti

Dle účelu rozlišujeme měření:

• Kontrolní - Ověřuje, zda má výrobek vlastnosti předepsané technickou dokumentací
• Přejímací - Přejímací za má výrobek vlastnosti předepsané objednávkou
• Provozní - Ověřuje funkce strojů a zařízení při jejich provozu
• Vývojové - Ověřuje vlastnosti nově vyvíjených zařízení
• Výzkumné - Ověřuje existenci jevů předpovězených teorií

Ve strojírenství se měří:

• Geometrické veličiny - Měření:
  Délek
  Úhlů
  Úchylek polohy prvků od:
  - Rovnoběžnosti
  - Souososti
  - Jmenovité polohy
  - Kolmosti
  Úchylek tvaru od:
  - Přímky
  - Kružnice
  - Rovinnosti
  - Válcovitosti
  - Vlnitosti
  Drsnosti povrchu
• Čas - Nejen délky trvání děje, ale i frekvence a otáček
• Tepelně technické veličiny - Měření:
  Tlaku
  Teploty
  Vlhkosti plynu
  Hmotnosti
  Objemového a průtočného množství kapalin
• Mechanické veličiny - Měření:
  Sil
  Točivých momentů
  Výkonu
  Deformací
  Parametrů pohybu
  Hluku a vibrací
• Elektrické vlastnostiNapětí
  Proud
  Odpor
  Kapacita
  Indukce
• Vlastnosti materiálůZkouška:
  - Tahem
  - Tlakem
  - Ohybem
  - Krutem
  - Střihem
  - Tvrdosti
  Zkoušky tvrdosti
  Rázové a únavové zkoušky
  Zkoušky tlumících schopností materiálu
  Zkoušky za vyšších teplot (tečení, relaxace, únava)
  Zkouška lámavosti a pěchovatelnosti
  Zkouška hloubením
  Zkoušky drátů a trubek
  Metalografické zkoušky
  Defektoskopické zkoušky
  Zkoušky zjišťující odolnost proti korozi
  Akustické emise
• Vlastnosti látekZahrnuje zkoušení tepelných izolačních vlastností materiálu
  Kontrola a zjišťování vlastností vody, par, tuhých paliv a spalin
  Měření prašnosti

Základní pojmy
Měření
Je kontrolní pracovní činnost.
Veličina, kterou je potřeba změřit (měřená veličina), například úhel, hmotnost, tíha obrobku, se porovnává s odpovídající fyzikální veličinou
PorovnáváníJe srovnávání rozměru nebo tvaru kontrolovaného předmětu s rozměrem nebo tvarem kalibru, šablony. Zjišťujeme, zda odchylka nepřesahuje dovolenou toleranci.
Číselnou hodnotu odchylky však nelze stanovit.
KontrolaZnamená zjištění, zda materiál nebo obrobek splňují předepsané podmínky, např. rozměrovou a tvarovou přesnost, pevnost, kvalitu povrchu, tvrdost.
Kontroluje se:
- Při dodání materiálu nebo nářadí (vstupní kontrola)
- Během výroby (výrobní kontrola)
- Hotový výrobek (výstupní kontrola)
EtalonReferenční měřidlo (např. prototyp metru je uložen v Sevres u Paříže (ve Francii))
Základní pojmy při měření rozměrůZákladní jednotkou délky ve strojírenství je milimetr se zkratkou mm (v soustavě SI je základní jednotka metr [m]).
Nepřesnosti a chyby při měřeníPři měření musíme skutečný rozměr nejen zjistit co nejpřesněji, ale eliminovat chyby, které mají tyto příčiny:

• Nerovnosti na měřeném předmětu (obrobku), např. (přilnutými třískami, prachy, výronky).
• Nepřesnosti měřidla, např. opotřebením, vůlí, otěrem, chybou v rozteči stupnic, úchylkou stoupání šroubu s mikrometrickým závitem.
• Chyba v poloze (pootočení) měřidla při měření.
• Úchylky, které vznikají nadměrným tlakem na měřidlo nebo nevhodnou polohou obrobku při provádění měření, takže dojde k deformaci obrobku nebo měřidla.
• Chyby způsobené osobami provádějícími měření v důsledku nedostatečné praxe v měření, nedostatečné ostrosti vidění nebo chyby při odečítání způsobené odchylkou.
• Vliv tepla na obrobek nebo měřidlo, např. teplo při obrábění, teplo ruky, teplo při vytápění.

Druhy chyb

• HrubéVznikají z omylu nebo nesoustředěnosti či neznalosti pracovníka, vadného měřidla, případně nesprávného měřícího postupu
  MUSÍ BÝT ÚPLNĚ ODSTRANĚNY -> znehodnocují měření, protože zkreslují výsledek
• SoustavnéVznikají stálou odchylkou měřícího přístroje nebo zanedbáním jevu, který ovlivňuje výsledek
  Lze odstranit:
  Pravidelnou kontrou a kalibrováním měřidla dle příslušných etalonů
  Měření provádíme několika na sobě nezávislými metodami
• NáhodnéVznikají z příčin, které nelze předem určit a vyloučit
  Vznikají nepravidelně
  Odstraňují se: Zpracováním výsledků statistickými metodami
• SkutečnéKombinace předešlých chyb

Teplota při měření
Obrobky se při zahřátí roztahují.
Součást z oceli o délce 100 mm se roztáhne při teplotním rozdílu 10°C (10 K - Kelvinů) asi o 1/100 nm (setinu milimetru).
Pokud se obrobek změří hned po obrábění a po schlazení, naměřili jsme různé hodnoty.
Norma stanovuje, že při měření musí být teplota 20°C (293 K)
Na měrových a kontrolních pracovištích musí být teplota neustále hlídána a udržována -> Zajištění, že se měřidla a měřící přístroje nepoužívají v neodpovídající teplotě -> chyby při měření
Postup měření1. Přímé měřeníHodnota měřené veličiny se odečte ze stupnice měřidla (např. ocelové měřítko, posuvka, mikrometr).
2. Nepřímé měřeníPorovnává se rozdíl hodnot naměřené veličiny a pevného měřidla (např. základní měrky).
Číselníkový úchylkoměr se nejprve nastaví pevným měřidlem na jmenovitý rozměr.
Při následujícím měření obrobku číselníkový úchylkoměr ukazuje jen odchylky plus nebo minus od jmenovitého rozměru.

Základní pravidla při měření
Před měřením vždy očistit měřící plochu
Měřidla chránit před znečištěním, nárazy, kyselinami
Měřidla nikdy sami neopravovat
Při upínání obrobků do měřidel vyvíjet vždy stejnou sílu
Obrobky měřit až tehdy, když vychladnou/ohřejí se na teplotu měřidla
Pro odkládání všech měřidel užíváme čistý hadřík nebo odkládací prkénko
Měřidla nikdy neukládat společně s nástroji
Po ukončení práce měřidla vyčistit a kovové části mírně potřít tukem
Vyhodnocování měření
Výsledky se zpracovávají formou:

Tabulek:
Jednoduché a přehledné
Umožňují porovnání různých hodnot
Lze zachytit i závislosti mezi více veličinami
Umožňují vytvářet libovolné kombinace souborů naměřených hodnot
Diagramů:
Přehledné zobrazení průběhu měřených veličin
Snadné a rychlé vyhledání potřebné hodnoty
Lze určit charakteristické prvky průběhu měřené veličiny (maximum, minimum, inflexní body, maximální růst funkce)
Lze odvodit tvar matematické závislosti
Matematických závislostí:
Kompaktní a snadno zapamatovatelnou formu závislosti naměřených veličin
Umožňuje využít výsledků i pro pozdější výpočet strojů a zařízení s ohledem na vliv měřené veličiny na jejich funkci
Možnost využití počítačů pro simulaci chování stroje z hlediska vlivu měřené veličiny
Měřidla
Měření se musí provádět vhodnými měřidly. Na těchto měřidlech (ocelové měřítko, posuvka, úhloměr, váhy, siloměr) se odečítá přímo naměřená hodnota v příslušných technických jednotkách (nejčastěji v milimetrech).
Mezi měřidla řadíme:Nastavitelná měřidla - slouží k zjištění naměřené hodnoty délky nebo úhlu pomocí nastavitelného, pohyblivého indikačního zařízení (nonius, stupnice, počítadlo). Naměřená hodnota se ihned odečítá, např. (posuvné měřítko, mikrometr, úhloměr)
Pevná měřidla - s pevnou roztečí rysek (např. ocelové měřítko) nebo ploch (např. základní měrky)
Šablony a kalibry - představují buď tvar (např. tvarový kalibr, úhelník, šablona pro měření úhlů, šablona na zaoblení) nebo rozměr (např. spároměr) měřeného obrobku. Základní měrky slouží k nastavení přesného rozměru.

3.16.1 MĚŘENÍ DÉLEK

Ocelové měřítko



Nejednodušší měřidlo

Přesnost měření (tenká měřítka, měřítka, se zkosením v místě dělení stupnice): 0,5 mm

V dílnách se používá měřítek o délkách:

100

300

500



Existují i:

Měřící pásma z oceli

Svinovací pásová měřítka





Hmatadla



Slouží k:

Nastavení a přenesení rozměru z obrobku na měřidlo

Porovnání rozměrů obrobku s rozměry vzorového výrobku



Provedení hmatadel jako pružinová hmatadla umožňují po nastavení na kontrolovaný rozměr stisknout ramena hmatadla (Výhoda: Po vyjmutí z díry se hmatadlo vrátí na kontrolovaný rozměr, např. když se měří vnitřní drážka)





Pravidla při měření pomocí ocelových měřítek a hmatadel



Nulová ryska MUSÍ souhlasit s hranou obrobku

Hmatadlo musí jít nastavit plynule

Hmatadlo nastavte pomocí stavěcího šroubku

Netlučte na měřící plochy hmatadel

Pro přesné přečtení rozměru musí být čelisti hmatadla rovnoběžně a pravoúhle k plochám obrobku

Hmatadlem měřte co nejvíce shora

Hmatadlo netlačte a netiskněte k měřeným plochám





Posuvná měřidla



Měří s přesností:

0,1 mm

0,05 mm

0,02 mm



Slouží pro měření:

Vnějších rozměru: Měří se rameny

Vnitřních rozměru: Měří se břity

Hloubek: Měří se pomocí hloubkové měřící tyčinky



Konstrukce a části:

Měřítko na hlavní stupnici

Hlavní rameno s měřícím břitem P

osuvné rameno s noniem



Pravidla pro práci s posuvnými měřidly



Měřit s citem. Správný tlak je na přesnost měření velmi důležitý. Při měření se musí posuvné rameno na měřítku posouvat bez vůle, jinak vznikají chyby měření.

Přístupné vnější rozměry neměříme špičkami ramen, ale uvnitř ramen, aby se měřící břity zbytečně neopotřebovávaly !

Drážky a zápichy měřit břity měřících ramen, jinak vzniknou chyby v měření.

Nastavená posuvná měřítka neposunovat zbytečně s pevně zajištěným posuvem ramen po obrobku ! Před sejmutím měřidla ze součásti uvolnit tlak na posuvné rameno, jinak dochází ke zbytečnému opotřebování měřících ploch!

Kontrola posuvného měřítka: Obě měřící ramena musí být v nulové poloze vzájemně doléhat bez průsvitu.

Při měření hloubek se dorazová plocha (můstek) hloubkoměru silně přitlačí k obrobku, potom se hloubkoměr vede tak, až měřící jazýček, popř. hloubkový doraz narazí na osazení, na dno drážky, apod.





Mikrometry



Umožňují měření s přesností 0,01 mm (0,001 se zvláštní úpravou)

Použití:

Měření vnějších a vnitřních rozměrů

Měření hloubek





Třmenové mikrometry

Jsou konstruovány pro měřící rozsahy:

0 až 25 mm

25 až 50 mm

50 až 75 mm

75 až 100 mm

100 až 125 mm





Konstrukce a části třmenového mikrometru

• V pevném třmenu jsou uloženy pevný dotyk a otáčivý mikrometrický šroub -> Dotyk a mikroskopický šroub tvoří dvě měřící plochy mikrometru
  
  
• Mikroskopický šroub má broušený jemný závit (stoupání 0,5 mm) a je pevně spojen s bubínkem se stupnicí -> Při každém otočení bubínku se stupnicí se mikroskopický šroub o 0,5 vyšroubuje nebo zašroubuje
  
  
• Mikroskopický šroub a bubínek se stupnicí tvoří pohyblivou (nastavitelnou část)
  
  
• Matice vnitřní pouzdro se stupnicí a třmen tvoří (pevnou část)
  
  
• Vnitřní pouzdro se stupnicí je v podélném směru rozděleno na celé a poloviny milimetru
  
  
• Aby se při měření zabránilo příliš silnému utáhnutí mikrometrického šroubu má mikrometr řehtačku, která je spojená pomocí pružné spojky (rohatka se západkou) s mikroskopickým šroubem -> Zajištění stejného tlaku mikroskopického šroubuje a zamezení poškození dotykových ploch (pro omezení možnosti poškození při vkládání a vyjímání obrobku bývají měřící plochy opatřeny povlakem z tvrdokovu)
  
  

Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem



Postup měření

1. Obrobek se upne mezi měřící plochy

2. Mikrometrický šroub se šroubuje "řehtačkou" dokud "neprokluzuje"

3. Mikrometr se zafixuje stavěcím kroužkem

4. Mikrometr se klouzavým pohybem sundá z obrobku

5. Odečte se hodnota



Mikrometr je důležité správně držet !

Měřidlo se musí držet pouze za třmen nebo držet opřený o část dlaně pod palcem a palcem nebo ukazováčkem otáčet bubínkem se stupnicí nebo řehtačkou.

Aby se vyloučili chyby při sériovém měření, způsobené teplem rukou, mikrometr se často upíná do přidržovacího stojánku.



Mrtvý chod v závitu mikrometrického šroubu

Matice šroubu je v části drážkována a může se utáhnout pomocí šroubu se závitem, který dosedá na kuželovitý vnější závit matice, aby se odstranila vůle v závitu.





Zásady pro práci s mikrometrickými odpichy



Měřit pečlivě !

Měření rozměrů vnitřních je obtížnější než měření rozměrů vnějších. Chyby měření vznikají lehce šikmým nebo výstředným držením mikrometru. Mikrometrický odpich se musí nastavovat přesně v průměru a pouze kolmo k ose díry.

Měřit s citem a opatrně, mikrometrický odpich netlačit mezi měřené plochy !

Po měření mikrometrický šroub a pevný dotek jemně namazat mazacím tukem.





Zásady pro práci s mikrometrickými hloubkoměry



Postup měření

1. Základní plocha přikládá celou plochou na přiloženou plochu obrobku

2. Mikrometrický šroub se pomocí řehtačky opatrně přisouvá k měřené ploše

3. Zajistíme stavěcím šroubem

4. Měřidlo vyjmeme

5. Odečteme hodnotu



Milimetrové dělení na pouzdru je opačné (zprava doleva)



Chybná měření vznikají příliš velkým tlakem při měření na bubínek se stupnicí (základní plocha se nadzvedne od příložné plochy, aniž si toho všimneme)

Dbejte především o čistý povrch obrobku bez poškrábání (odstranit třísky), jinak dochází k chybným měřením

3.16.2 ČÍSELNÍKOVÉ MĚŘÍCÍ PŘÍSTROJE

Slouží:
Kontrola rovinnosti a rovnoběžnosti ploch obrobků a zjišťování úchylek
Kontrola házivosti hřídelů, souososti kol
Kontrola rozměrů porovnáním

Příklady:
Číselníkové úchylkoměry
Páčkové úchylkoměry
Jemné měřící přístroje

Číselníkové úchylkoměry

Pohyblivý dotyk snímá tvar povrchu obrobku, přičemž jsou kontrolovány rozměrové úchylky, nerovnosti obrobku a jeho zakřivení

Konstrukce:

• Při měření se pohyb pohyblivého dotyku přenáší hřebenem a ozubeným kolem na ručičku a tím se zvětšeně přenáší na stupnici


• Obvodová stupnice: 0,01 mm


• "Malý číselník": 1 mm


• Číselník je otočný a umožňuje nastavení nulové polohy ke každé poloze ručičky


• Upínací válcová plocha je většinou broušená na průměr 8h6

Přístroje jsou velmi citlivé (kvůli čtyřdílné konstrukci)

Zásady pro měření

Měřit pokud možnou pouze hladké obrobky (velké nerovnosti poškozují mechanismus -> silné opotřebení )
Ručička NESMÍ zcela narážet (musí pružit mezi mezními polohami) -> silné nárazy poškozují měřidlo

Postup při porovnávání
Číselníkový úchylkoměr se nastaví na požadovaný rozměr = nulové nastavení (lze nastavit kalibrem nebo vzorovým obrobkem
Mezní hodnoty přípustné tolerance (horní a dolní) se na měřící stupnici nastaví tolerančními značkami (jazýčky)
Provádíme snímání obrobku a přitom vychylování ručičky ukazuje odchylku od jmenovitého rozměru
- Dobrý výrobek - Ručička se pohybuje mezi tolerančními značkami
- Zmetek - Odchylky jsou mimo toleranci

3.16.3 KONSTRUKCE MĚŘIDEL

Složitost konstrukce závisí na:
Druh měřené veličiny
Přesnosti měření
Způsobu použití

Při konstrukci se používají všechny konstrukční prvky známé z konstrukce jiných strojních zařízení (např. nerovnoramenná páka, výstředník, klín,ozubený převod, šroub a matice)

Využívají se i znalosti z mechaniky, pružnosti a pevnosti, termomechaniky, hydromechaniky, nauky o materiálu, elektroniky, výpočetní techniky, atd.


Stavba měřidla

1. Měřící část (snímač)
Může být realizována:

• Válcem, kuželem, šroubem nebo hranolem, příp. dvěma rovnoběžnými pevnými dotyky s přesně vyrobeným tvarem a razměrem - Patří sem:
  Mezní válcové, kuželové a závitové kalibry
  Koncové měrky
  Mezní kroužky
  Třmenové kalibry
  Listové spároměry
  Lístkové poloměrové šablony
  Závitové šablony
  
• Dvěma nebo více dotyky, z nichž všechny nebo alespoň jeden jsou pohyblivé - sem patří:
  Posuvka
  Mikrometr
  Posuvný a mikrometrický hloubkoměr
  Výškoměr
  Dutinová a mikroskopická měřidla
  Pasametr
  Úhloměr
  
• Jedním nebo několika pohyblivými dotyky - patří sem:
  Číselníkové úchylkoměry
  Dvou nebo třídotykové dutinoměry
  Mikrokátor
  

2. Převodní mechanismus

Může být realizován mechanickými, pneumatickými, hydraulickými, elektrickými nebo optickými prvky. Mechanické a optickomechanické převody se používají nejčastěji a jsou nejčastěji realizovány:

• Šroub - matice (mikrometrická měřidla)
  
• Nerovnoramenná páka - Poměr ramen bývá b/a = 100 až 1000
  
• Ozubená kola, ozubený hřeben a kolo
  Nejčastěji evolventní ozubení o modulech 0,1 až 0,2 mm
  Systém má ochrannou spojku proti rázům na měřící dotyk
  
• Kombinace páky a ozubeného převodu
  
• Plochý klín, kužel, výstředník, vačka
  
• Optickomechanický převod:
  Při změně polohy měřícího dotyku se podle velikosti výchylky natočí zrcátko pevně spojené s dotykem. Stopa odraženého paprsku ukáže na stupnici výchylku v daném zvětšení

Elektrický převod
Použití: U moderních měřících přístrojů (např. u měření drsnosti povrchu)
Elektrický signál je zpracováván elektronickými obvody

3. Ukazatel (stupnice, display)
Tvořen ručičkou zakončenou tenkou špičkou nebo je ukazatel tvořen světlým bodem
Měřená hodnota je odečítána na pevné nebo pohyblivě nastavitelné stupnici (např.u číselníkových úchylkoměrů k nastavení 0)
Ukazatelem může být i ostrá hrana pohyblivé části měřidla (např. mikrometry)
U moderních měřících přístrojů s elektrickým převodem měřené veličiny je ukazatel současně stupnicí, protože velikost naměřené veličiny je zobrazena na monitoru počítače
Při odečítání pomocí optický prvků (např. u dílenského mikroskopu) lze odečítat s přesností 0,001 mm

4. Uchopovací/ustavovací část
Tvořena tělesem měřidla , na němž je vytvořena vhodná plocha pro uchopení měřidla rukou nebo pro ustavení na měřící desce, příp. na jiné základní ploše obrobku, od které se má daná veličina měřit

Základní směrnice pro konstrukci měřidla

• Tuhé -> Konstrukce musí zabránit vzniku deformací
  
• Konstrukce musí tlumit kmity, které mohou vzniknout při měření
  
• Malá hmotnost -> Pro pohodlné měření (např. třmenové kalibry mají odlehčovací otvory)
  
• Nenáročnost na obsluhu a údržbu s možností přesného odečtení naměřené hodnoty
  
• Nesmí podléhat vlivům prostředí, ve kterém se používá
  
• Přesnost závisí na:
  Provedení jednotlivých částí:
  - Materiál, ze kterého je měřidlo vyrobeno
  - Přesnost výroby
  - Odolnost proti opotřebení
  - Pevnosti a tuhosti
  Měřících doteků
  Převodových mechanismech
  Velikostí třecích odporů pohyblivých částí
  Chování při změně okolní teploty
  Zněčištění dílny
  Druh zatěžování
  
• Měřící doteky
  Mají být řešeny jako vyměnitelné (časem se opotřebují)
  V tělese měřidla musí být uchyceny pevně a bez vůle
  Vyrábí se:
  - Oceli (činné části jsou kalené, případně opatřeny tvrdým otěruvzdorným povlakem)
  - Slinutý karbid
  - Kubický nitrid boru
  - Keramika
  - Diamantu
  Činná část měřících doteků musí být přesně opracována - jemně broušena a lapována
  
• Při měření musí být zajištěn konstantní tlak na měřící doteky
  
• Musí být opatřeno vhodnou rukojetí (nejlépe z plastu), aby teplota ruky neovlivňovala měření, NESMÍ SE DRŽET ZA MĚŘÍCÍ DOTEKY
  
• Na měřidle musí být vyznačen rozsah měření a přesnost
  
• Musí být vyrobené s požadovanou přesností

3.17 VÝROBNÍ POSTUPY

Výrobní proces

Činnost při které se výchozí materiál (polotovar) přetváří v hotový výrobek (děje se za účasti výrobní síly a výrobního zařízení - zahrnuje práci člověka i strojů)

Zahrnuje:
Zhotovení polotovaru
Zpracování polotovaru na součást
Tepelné zpracování
Kontrola jakosti
Dopravu a manipulaci se součástmi
Uskladnění v meziskladech
Montáž součástí v hotový výrobek
Zaběhání a vyzkoušení
Konečnou úpravu
Expedici


Výrobní postup
Plán výrobního procesu, který dává stručný nástin zpracování hmot či polotovaru na součást nebo hotový výrobek

Uvádí se v něm:
Popis prací a výrobních metod ve správném pořadí (sledu)
Počet vyráběných kusů
Výrobní prostředky (výrobní stroje, přípravky, nástroje a měřidla)
Technologické podmínky
Režimy práce strojů
Rozměry polotovarů před obráběním a změny v průběhu obrábění
Způsoby tepelného zpracování
Odměny za vykonanou práci

Je podkladem k určení:
Času nutného k provedení jednotlivých operací, vhodného vybavení pracovišť stroji, zařízením a nářadím
Kapacit, tj. počtu pracovišť a pracovníků
Plánovaných vlastních nákladů výroby
Výrobních úkolů pracovišť, dílny, provozu, závodu
Podkladů pro odměňování
Organizace, plánování i řízení výroby

Zpracovává jej technolog - postupář v technologickém oddělení, které je organizačně začleněno do technické přípravy výroby

Musí být zpracovány stejně pečlivě jako výrobní výkresy, aby nedocházelo k výrobě zmetků -> zpomalení, zhoršení a zdražení práce

Musí být:
Úplné - Nesmí být v nich zapomenuty žádné údaje potřené pro výrobu
Správné - Nesmí být v nich žádné chyby a omyly -> výroba zmetků
Stručné - Nesmí se v nich "plýtvat zbytečně slovy"
Srozumitelné a jednoznačné - Jasně určovat pořadí prováděných prací a neumožňovat jiný výklad
Úhledné - Pro snadnou orientaci v textu
Hospodárné - využívat výrobních zařízení závodu při minimálních výrobních nákladech a vysoké produktivitě práce

3.17.1 ČLENĚNÍ VÝROBNÍCH POSTUPŮ

Čím podrobněji je vypracován výrobní postup, tím méně ztrát je při výrobě

Složitost výroby si vynucuje členitost výrobních postupů na: Operace -> Úseky -> Úkony -> Pohyby

Operace
Nepřetržitě (souvisle) prováděná a ukončená část výrobního procesu, charakterizována stejným výrobním cílem , vykonávaná na jednom pracovišti, na jednom nebo několika stejných pracovních předmětech zpravidla jedním pracovníkem, popř. skupinou pracovníků

Úsek
Část operace, v níž se vykonává práce za přibližně stejných technologických podmínek
Např.:
- Při soustružení se dělí na hrubování a soustružení na čisto jako dva úseky jedné operace
- Soustružení čela, válcových ploch, zápichů

Úkon
Ucelená jednoduchá pracovní činnost organizačně neoddělitelná
Např. při obrábění je to:
- Upínání předmětu do stroje
- Zapnutí stroje
- Vlastní obrábění
- Zastavení stroje
- Vyjmutí a odložení obrobku

Pohyb
Nejmenší část pracovní činnosti popisovaná hlavně v hromadné výrobě a u montážních prací
Mají být co nejjednodušší
Nejmenší měřitelné prvky

3.17.2 ČINITELÉ PŮSOBÍCÍ NA TVORBU VÝROBNÍCH POSTUPŮ

3.17.2.1 VOLBA ZÁKLADEN

Polotovary i součásti (tj. obrobky) se musí v procesu opracovávání na výrobních strojích (tvářecích, obráběcích) ustavit či upnout

Poloha obrobku na obráběcím stroji zvolena tak, aby bylo zajištěno dosažení požadované jakosti a přesnosti obráběných ploch i jejich vzájemné polohy -> Toho se dosáhne správnou volbou základen









Základna



Plocha, určující polohu součásti při její funkci nebo při ustavení ve výrobním stroji

Proces obrábění by měl proběhnout na jedno upnutí

Pro konstruktéra jsou důležité při kótování důležité osy součásti

Pro technologa a kontrolora jsou výhodnější plochy určující polohu součásti

Při obrábění obrobku má být výchozí základnou pokud možno jedna a táž základna -> zaručení přesnosti obrobených ploch (každý přechod na jinou základu zvětšuje chybu ustavení a upnutí -> ovlivnění přesnosti obráběných ploch)

Základnami mohou být:

Plochy (rovinné, válcové, kuželové, tvarové)

Čáry (osy souměrnosti)

Body (koule)







Konstrukční základny



Plochy (přímky, osy, body), určující polohu součásti vzhledem k ostatním součástem při její funkci ve výrobku

Měla ba být zároveň základnou technologickou i měřící

Mají vyhovovat postupu výroby





Technologické základny



Určují polohu obrobku při jeho ustavení na stroji nebo v přípravku



Hrubé základny

Neobrobené plochy , které slouží pro upnutí či ustavení polotovaru při první operaci



Čisté základny

Obrobené plochy, které určují funkční polohu součásti pro další operace



Hlavní základny

Určují funkční polohu součásti nebo vzájemnou polohu a uložení jedné součásti ve druhé



Pomocné základny

Zvlášť nefunkční plochy, které jsou na součásti vytvořeny proto, aby mohla být při obrábění ustavena a upnuta







Kontrolní základny



Slouží pro měření rozměrů, zvláště tolerovaných

3.17.2.2 SLED OPERACÍ

Řazení operací má mít takový sled (pořadí), aby výrobní postup zajišťoval technické podmínky, požadované konstruktérem ve výrobním výkresu, zejména:
- Geometrický tvar
- Přesnost rozměrů
- Drsnost obrobených ploch
- Hodnoty tepelného zpracování a povrchových vrstev

Přitom musí být dodrženy:
Nejmenší výrobní náklady
Vysoká produktivita při nejmenším výrobním čase
Nejmenší spotřeba práce, materiálu a energie

Na sled operací ve výrobním postupu má vliv:
Vyráběná součást (její tvar, velikost, drsnost, hmotnost, druh a stav materiálu, estetičnost, použití)
Stroje a zařízení, které budou použity při výrobě
Požadavky na jakost a spolehlivost výrobku
Množství vyráběných součástí

Při navrhovaném sledu operací se přiblížíme tomu, aby předcházející operace upravovaly povrch součásti pro operace následující a to tak, aby se součást dala ve stroji snadno, rychle, přesně a bezpečně ustavit a upnout.

Sled operací

Přípravné

Příprava výchozího polotovaru - dělení, stříhání, řezání, rovnání, důlčíkování, pískování

Výrobní
Zpracování polotovaru na součást

• Tváření, svařování
• Obrábění
• Operace
  - Hrubovací
  - Na čisto
  - Dokončovací
• Povrchové úpravy
• Tepelné zpracování
• Kontrola
  - Vstupní
  - Mezioperační
  - Konečná

Montážní
Sestavování

• Podskupin
• Skupin
• Celku

Obecná pravidla pro sled operací

První operací:
Bývá příprava materiálu
Obvykle bývá soustředěná mimo hlavní mechanické provozy
Ve výrobních postupech nebývá uváděna

Sled dalších operací
Hrubování se zařazuje na začátek
Operace, které dávají výrobku konečný tvar, přesnost, jakost se řadí na konec
Podle výrobního výkresu se NESMÍ zapomenout na:
- Zkosení hran
- Jiné drobnosti

Do výrobního postupu se zařazují i kontrolní operace

• Jsou samostatnou operací
• Zařazovány do všech fází výroby
• Mají zajistit:, aby na součásti odpovídali:
  - Předepsané rozměry
  - Drsnost obrobených ploch
  - Správní tvrdost
  - Hloubka prokalení
  - Odpovídal počet výrobků
  

Kontrolní operace se zařazují:

• Vstupní kontrola
  Při vstupu materiálů, polotovarů a dodávek z kooperace
  Ověřuje se, zda skutečně vlastnosti dodaného materiálu jsou v souladu s požadovanými podmínkami zákazníka
  
  
• Mezioperační kontroly
  Bývají zařazeny před operacemi nebo po technologicky a pracovně náročných operacích, kde by mohly vznikat zmetky
  Účelem je vyřadit z výrobního procesu vadné součásti
  Ověřují zda se ve výrobě dodržují předepsané výrobní podmínky
  Do výrobního postupu se zapisují výjimečně
  
  
• Závěrečná kontrola
  Po výrobě součásti
  
  
• Výstupní kontrola
  Po skončení výrobního procesu
  Zajišťují, aby ze závodu byl expedován výrobek z hlediska:
  - Úplnosti
  - Vzhledu
  - Funkce v souladu s předpisy a ujednáním v technické přejímacích podmínek nebo podle zakázky
  V mnoha případech vystavuje zvláštní ověření (např. při výrobě tlakových nádob, dopravních zařízení)
  

Kontrola může být:
Stoprocentní - U každé součásti
Výběrová - Výrobky se kontrolují po x kusech
Namátková - Výrobky se kontrolují náhodně

Ve výrobním postupu musí být určeno kam bude součást dodána po poslední operaci - Tato informace se nepočítá za operaci

3.17.2.3 STROJNÍ PARK

• Pro vypracování výrobního postupu je nutná znalost strojního praku dílny, ve které se budou daná součást vyrábět, neboť se musí správně určit stroje -> V technologickém oddělení jsou k dispozici strojní karty strojů a zařízení
  
• Na strojních kartách jsou uvedeny všechny potřebné údaje pro technologa i pro konstruktéra přípravků/speciálních nástrojů
  
• Použití určitého stroje se uvádí třídícím číselným znakem
  
• Číslování má desetiné třídění
  
• Všechny stroje a zařízení jsou očíslovány a uvedeny v třídníku výrobních zařízení a prací

Číslo - Stroj

1 - Pece pecní zařízení
2 - Stroje a zařízení na přípravu hmot na formování, lití a svařování
3 - Stroje a zařízení na tváření kovů
4 - Stroje a zařízení na obrábění kovů
5 - Stroje a zařízení na obrábění kovů
6 - Stroje a zřízen í na úpravu povrchu
7 - Stroje zařízení v elektrotechnice, jemné mechanice a optice
8 - Stroje pro přidružená řemesla, ruční tváření a obrábění, kontrolní stroje a přístroje
9 - Ruční práce bez strojů