Použití:
- Při výrobě součástí zajišťuje měření požadovanou přesnost výroby -> zaručení sériové výroby -> zaručennost snadné montáže i opravy zařízení prostou výměnou porouchaných součástí
- V řízení technologických procesů (např. při výrobě látek, papíru, potravin, v chemických výrobách, atd.) zajišťuje průběh výroby za optimálních podmínek -> trvalé dosahování správné kvality výrobků a bezpečnost provozu výrobního zařízení
- Diagnostika, tj. sledování stavu a opotřebení jednotlivých součástí strojů a zařízení (např. kontrola stavu ložisek, pravidelnosti chodu vznětových motorů, práce jednotlivých systémů u letadel, apod.) s cílem zvýšení spolehlivosti
- Kontrolní - Ověřuje, zda má výrobek vlastnosti předepsané technickou dokumentací
- Přejímací - Přejímací za má výrobek vlastnosti předepsané objednávkou
- Provozní - Ověřuje funkce strojů a zařízení při jejich provozu
- Vývojové - Ověřuje vlastnosti nově vyvíjených zařízení
- Výzkumné - Ověřuje existenci jevů předpovězených teorií
- Geometrické veličiny - Měření:
Délek
Úhlů
Úchylek polohy prvků od:
- Rovnoběžnosti
- Souososti
- Jmenovité polohy
- Kolmosti
Úchylek tvaru od:
- Přímky
- Kružnice
- Rovinnosti
- Válcovitosti
- Vlnitosti
Drsnosti povrchu - Čas - Nejen délky trvání děje, ale i frekvence a otáček
- Tepelně technické veličiny - Měření:
Tlaku
Teploty
Vlhkosti plynu
Hmotnosti
Objemového a průtočného množství kapalin - Mechanické veličiny - Měření:
Sil
Točivých momentů
Výkonu
Deformací
Parametrů pohybu
Hluku a vibrací - Elektrické vlastnostiNapětí
Proud
Odpor
Kapacita
Indukce - Vlastnosti materiálůZkouška:
- Tahem
- Tlakem
- Ohybem
- Krutem
- Střihem
- Tvrdosti
Zkoušky tvrdosti
Rázové a únavové zkoušky
Zkoušky tlumících schopností materiálu
Zkoušky za vyšších teplot (tečení, relaxace, únava)
Zkouška lámavosti a pěchovatelnosti
Zkouška hloubením
Zkoušky drátů a trubek
Metalografické zkoušky
Defektoskopické zkoušky
Zkoušky zjišťující odolnost proti korozi
Akustické emise - Vlastnosti látekZahrnuje zkoušení tepelných izolačních vlastností materiálu
Kontrola a zjišťování vlastností vody, par, tuhých paliv a spalin
Měření prašnosti
Měření
Je kontrolní pracovní činnost.
Veličina, kterou je potřeba změřit (měřená veličina), například úhel, hmotnost, tíha obrobku, se porovnává s odpovídající fyzikální veličinou
PorovnáváníJe srovnávání rozměru nebo tvaru kontrolovaného předmětu s rozměrem nebo tvarem kalibru, šablony. Zjišťujeme, zda odchylka nepřesahuje dovolenou toleranci.
Číselnou hodnotu odchylky však nelze stanovit.
KontrolaZnamená zjištění, zda materiál nebo obrobek splňují předepsané podmínky, např. rozměrovou a tvarovou přesnost, pevnost, kvalitu povrchu, tvrdost.
Kontroluje se:
- Při dodání materiálu nebo nářadí (vstupní kontrola)
- Během výroby (výrobní kontrola)
- Hotový výrobek (výstupní kontrola)
EtalonReferenční měřidlo (např. prototyp metru je uložen v Sevres u Paříže (ve Francii))
Základní pojmy při měření rozměrůZákladní jednotkou délky ve strojírenství je milimetr se zkratkou mm (v soustavě SI je základní jednotka metr [m]).
Nepřesnosti a chyby při měřeníPři měření musíme skutečný rozměr nejen zjistit co nejpřesněji, ale eliminovat chyby, které mají tyto příčiny:
- Nerovnosti na měřeném předmětu (obrobku), např. (přilnutými třískami, prachy, výronky).
- Nepřesnosti měřidla, např. opotřebením, vůlí, otěrem, chybou v rozteči stupnic, úchylkou stoupání šroubu s mikrometrickým závitem.
- Chyba v poloze (pootočení) měřidla při měření.
- Úchylky, které vznikají nadměrným tlakem na měřidlo nebo nevhodnou polohou obrobku při provádění měření, takže dojde k deformaci obrobku nebo měřidla.
- Chyby způsobené osobami provádějícími měření v důsledku nedostatečné praxe v měření, nedostatečné ostrosti vidění nebo chyby při odečítání způsobené odchylkou.
- Vliv tepla na obrobek nebo měřidlo, např. teplo při obrábění, teplo ruky, teplo při vytápění.
- HrubéVznikají z omylu nebo nesoustředěnosti či neznalosti pracovníka, vadného měřidla, případně nesprávného měřícího postupu
MUSÍ BÝT ÚPLNĚ ODSTRANĚNY -> znehodnocují měření, protože zkreslují výsledek - SoustavnéVznikají stálou odchylkou měřícího přístroje nebo zanedbáním jevu, který ovlivňuje výsledek
Lze odstranit:
Pravidelnou kontrou a kalibrováním měřidla dle příslušných etalonů
Měření provádíme několika na sobě nezávislými metodami - NáhodnéVznikají z příčin, které nelze předem určit a vyloučit
Vznikají nepravidelně
Odstraňují se: Zpracováním výsledků statistickými metodami - SkutečnéKombinace předešlých chyb
Obrobky se při zahřátí roztahují.
Součást z oceli o délce 100 mm se roztáhne při teplotním rozdílu 10°C (10 K - Kelvinů) asi o 1/100 nm (setinu milimetru).
Pokud se obrobek změří hned po obrábění a po schlazení, naměřili jsme různé hodnoty.
Norma stanovuje, že při měření musí být teplota 20°C (293 K)
Na měrových a kontrolních pracovištích musí být teplota neustále hlídána a udržována -> Zajištění, že se měřidla a měřící přístroje nepoužívají v neodpovídající teplotě -> chyby při měření
Postup měření1. Přímé měřeníHodnota měřené veličiny se odečte ze stupnice měřidla (např. ocelové měřítko, posuvka, mikrometr).
2. Nepřímé měřeníPorovnává se rozdíl hodnot naměřené veličiny a pevného měřidla (např. základní měrky).
Číselníkový úchylkoměr se nejprve nastaví pevným měřidlem na jmenovitý rozměr.
Při následujícím měření obrobku číselníkový úchylkoměr ukazuje jen odchylky plus nebo minus od jmenovitého rozměru.
Základní pravidla při měření
Před měřením vždy očistit měřící plochu
Měřidla chránit před znečištěním, nárazy, kyselinami
Měřidla nikdy sami neopravovat
Při upínání obrobků do měřidel vyvíjet vždy stejnou sílu
Obrobky měřit až tehdy, když vychladnou/ohřejí se na teplotu měřidla
Pro odkládání všech měřidel užíváme čistý hadřík nebo odkládací prkénko
Měřidla nikdy neukládat společně s nástroji
Po ukončení práce měřidla vyčistit a kovové části mírně potřít tukem
Vyhodnocování měření
Výsledky se zpracovávají formou:
Tabulek:
Jednoduché a přehledné
Umožňují porovnání různých hodnot
Lze zachytit i závislosti mezi více veličinami
Umožňují vytvářet libovolné kombinace souborů naměřených hodnot
Diagramů:
Přehledné zobrazení průběhu měřených veličin
Snadné a rychlé vyhledání potřebné hodnoty
Lze určit charakteristické prvky průběhu měřené veličiny (maximum, minimum, inflexní body, maximální růst funkce)
Lze odvodit tvar matematické závislosti
Matematických závislostí:
Kompaktní a snadno zapamatovatelnou formu závislosti naměřených veličin
Umožňuje využít výsledků i pro pozdější výpočet strojů a zařízení s ohledem na vliv měřené veličiny na jejich funkci
Možnost využití počítačů pro simulaci chování stroje z hlediska vlivu měřené veličiny
Měřidla
Měření se musí provádět vhodnými měřidly. Na těchto měřidlech (ocelové měřítko, posuvka, úhloměr, váhy, siloměr) se odečítá přímo naměřená hodnota v příslušných technických jednotkách (nejčastěji v milimetrech).
Mezi měřidla řadíme:Nastavitelná měřidla - slouží k zjištění naměřené hodnoty délky nebo úhlu pomocí nastavitelného, pohyblivého indikačního zařízení (nonius, stupnice, počítadlo). Naměřená hodnota se ihned odečítá, např. (posuvné měřítko, mikrometr, úhloměr)
Pevná měřidla - s pevnou roztečí rysek (např. ocelové měřítko) nebo ploch (např. základní měrky)
Šablony a kalibry - představují buď tvar (např. tvarový kalibr, úhelník, šablona pro měření úhlů, šablona na zaoblení) nebo rozměr (např. spároměr) měřeného obrobku. Základní měrky slouží k nastavení přesného rozměru.
Žádné komentáře:
Okomentovat