Užíváme stejné způsoby jako u ocelí
1. Žíhání ke snížení vnitřního pnutí
Použití:U odlitků ze šedé litiny
Záleží na pomalém ohřevu (šedá litina je křehká a citlivá na rychlé změny teploty)
Ohřívá se rychlostí 100°C/hod na teplotu 550°C,
Výdrž na teplotě až 8 hod (podle složitosti odlitku a požadavku na stupeň snížení vnitřního pnutí)
Následuje pomalé ochlazování rychlostí 25 až 75 °C/hod v peci na teploty 150 až 250 °C, z které odlitky dále ochlazujeme již na vzduchu
Tímto způsobem nahrazujeme dnes dřívější stárnutí litiny (lépe řečeno snížení vnitřního pnutí) na volném prostranství, které někdy trvalo až 2 roky podle požadavků na stálost odlitků (např.lože přesných brusek)
2. Žíhání ke zmenšení tvrdosti (feritizační žíhání)
Podobné ke žíhání na měkko u ocelí
Vede k dosažení nejmenší tvrdosti
Žíhací teploty bývají obvykle 600 °C
Výdrž na teplotě 2 až 8 a následuje pomalé ochlazování v peci
Je-li v litině přítomen cementit, volíme vyšší teploty, kolem 850 °C s výdrží až 4 hod
- Následuje pomalé ochlazování v peci na teplotu kolem 600 °C při níž se odlitek ponechá 4 až 12 hodin
- Následuje opět pomalé ochlazení v peci
3. Normalizační žíhání
Ke zvýšení pevnosti -> Vznik perliticko-grafitické struktury
Struktura se vyznačuje vyšší tvrdostí v důsledku přítomnosti tvrdšího perlitu
Lze použít jen u menších odlitků, protože může být vyšší rychlost ochlazování
4. Temperování litiny
Dlouhodobé žíhání odlitků z bílé litiny za teplot 930 až 1 000 °C
Cementit se rozloží na ferit a tzv. temperový uhlík (vločkový grafit)
Žíhá se:
a) Bez oduhličení - Veškerý uhlík zůstane v litině a vznikne černý lom
b) V oxidační atmosféře s oduhličením - Obsah uhlíku se sníží (v povrchových vrstvách až na 0) a vznikne bílý lom
Žádné komentáře:
Okomentovat