Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.5.2.1.1 POVLAKY Z NÁTĚROVÝCH HMOT

Chrání součásti před škodlivým vlivem okolního prostředí
Zlepšuje jejich vzhled
Složení a způsoby nanášení odpovídají v podstatě dané ochraně u kovových součástí

Nátěry pro ochranu součástí z plastů mohou být:

a) Nepigmentové (upravené rostlinné oleje nebo roztoky olejů a pryskyřic v organických rozpouštědlech)

b) Pigmentové (obsahují filmotvorné a pigmentované látky, rozpouštědla a plniva)


Způsoby nanášení

Štětcem
Vznikají malé ztráty nátěrové hmoty
Malá produktivita -> Jen pro domalovávání detailů nebo při kusové výrobě

Stříkáním (stříkací pistolí)
Nátěrová hmota je na předmět vrhána působením stlačeného vzduchu
Vznikají velké ztráty prostřikem

Máčením (do lázně s nátěrovou hmotou)
Vytvářejí se nejčastěji podkladové povlaky, jimiž se dosahuje pouze jednotného barevného odstínu
Malé ztráty

Navalováním
Vytváří se povlaky z pomalu zasychajících materiálů na rovných velkých plochách plochách
Používají se k tomu rotující pryžové nebo plstěné válce

Stíráním
Na povrch součástí s vtlačeným vzorem (např. ciferníky hodin, číselníky telefonů, stupnice měřidel, odznaky) se nanese barva, která se z vyvýšených míst odstraňuje pryžovými nebo plstěnými stěrači

Potiskováním
Používá se tiskových strojů umožňující v rychlém sledu vytvořit různobarevné povlaky


Operace po nanesení nátěrové hmoty

Vytvořené povlaky se nechají:

a) Vyschnout
Suší se v sušárnách

b) Vypálit
Vypalují se ve vypalovacích pecích při teplotě, která odpovídá složení nátěrové hmoty a vlastnostem základního materiálu

Žádné komentáře:

Okomentovat