Nitrocementuje se v:
a) Kyanidové solné lázně
Při teplotách 750 až 850 °C
b) Plynné cementační atmosféře
Při teplotách 800 až 880 °C
Dojde k sycení povrchu dusíkem a uhlíkem současně tak, že čím je vyšší teplota, tím víc převládá nasycení uhlíkem a naopak
Po nitrocementování se součásti kalí do oleje -> pro snížení pnutí
Po kalení se součásti popouštějí stejně jako po cementaci na teplotu 180°C
Nejvyšší tvrdost dosahují nitridované vrstvy, avšak tvrdost prudce klesá na tvrdost jádra
- Snášejí největší namáhání na otěr
- Nesnáší velké měrné tlaky (vrstva by se prolomila)
Povrchově kalené vrstvy jsou nejtlustší a snáší i největší měrné tlaky
Iontová nitridace
Vytváří se difuzní povrchové vrstvy, které mají velmi výhodné kluzné vlastnosti
Vznikají výbojem mezi předmětem (zapojeným jako katoda) a pomocnou elektrodou (zapojenou jako anoda) ve vhodném prostředí (např. ve zcela rozloženém amoniaku) při napětí 50 až 20 V a sníženém tlaku
Výhoda: Rychlejší průběh
Nevýhoda: Nákladné zařízení
Sulfonitridace
Sycení povrchu sírou, uhlíkem a dusíkem
vytvořené vrstvy se vyznačují výbornými kluznými vlastnostmi i při špatném mazání
Pro zvláštní účely někdy používáme nasycení povrchu oceli bórem -> Vznikají velmi tvrdé boridy
Žádné komentáře:
Okomentovat