Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.5.2.1.2 POVLAKY Z KOVŮ A SLITIN

Kovové povlaky na součástech z plastů
- Zlepšují fyzikální a chemické vlastnosti
- Chrání před škodlivými vlivy okolního prostředí (především, automobilový, elektrotechnický, hodinářský, hračkářský průmysl pro držadla, ozdobné masky, rámy reflektorů, ovládací tlačítka, štítky, kryty vysavačů, budíků, podstavce mixérů, šlehačů, nábytkových kování, armatur)


Chemické pokovování
Provádí se nejčastěji ponorem
Lze uplatit, téměř u všech plastů
Nejčastěji se vytváří povlaky ze stříbra, mědi a niklu


Vakuové pokovování
Používá se u materiálů, které nelze galvanicky pokovovat
Nejčastěji se tvoří povlaky z hliníku a mědi
Nehodí se pro plynující plasty a polyamidy


Metalizování
Uplatňuje se jako ochrana součástí z plastů, které snáší teplotu dopadajícího roztaveného kovu (většinou u vytvrditelných plastů)
Metalizováním se nanáší hliník, nikl, olovo, litina


Galvanické pokovování
Lze nanášet ochranné povlaky na součásti terpolymerů, některých polypropylenů a polysulfonů
Pokovovává se různými kovy do libovolných tlouštěk
Nutné dodržet podobné konstrukční zásady jako při galvanickém pokovování kovů (např. navržení vhodného tvaru)
Před pokovováním se připravený povrch (odmaštěním, neutralizací a leptáním) opatří vodivým povrchem ze stříbra, mědi nebo niklu
Pokovovává se:
- Vanovým způsobem (platí stejné zásady jako při pokovování kovového materiálu)
- Děrovaným bubnem s použitím zvonů s galvanickou lázní

Žádné komentáře:

Okomentovat