Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.9.5.1 SVAŘITELNOST KOVOVÝCH MATERIÁLŮ

Svařitelnost je technologická vlastnost, kterou se rozumí komplexní charakteristika materiálu vyjadřující vhodnost kovu pro požadované svařované spoje předepsané jakosti a konstrukční spolehlivosti

Vhodnost kovu ke svařování je charakteristika, která vyjadřuje změnu vlastností kovu v
důsledku svařování ->

Je podmíněna následujícími činiteli:
Chemické složení
Metalurgický způsob výroby
Způsob lití a tváření
Tepelné zpracování
Technologická možnost svařování kovu je charakteristika, která vyjadřuje vliv použitého druhu svařování na vlastnosti svarového spoje -> Hodnocením svařitelnosti se určuje:
- Vhodnost materiálu na svařování za určitých technologických, případně konstrukčních podmínek
- Technologické podmínky svařování určitého materiálu na dosažení funkčně vyhovujícího spoje

Svařitelnost jednotlivých kovových materiálů a jejich slitin je velmi rozdílná -> Je uváděná v normách jakosti (materiálové listy)



Nelegované oceli

Tavná svařitelnost je ovlivněná především obsahem uhlíku
- Do 0,22% - Dobře svařitelné (pro tloušťky nad 25 mm musí být předehřáty
- Nad 0,5% - Nedoporučuje se ke svařování, zejména ne v sériové výrobě
Čím větší obsah uhlíku, tím je horší svařitelnost, která je způsobená rychlím lokálním (místním) ohřevem a rychlým ochlazením po svaření ->
- V přechodovém pásmu vzniká tvrdý a křehký martenzit
- Vzniká i vnitřní pnutí -> Možnost vzniku trhlin a praskání svaru
Dobře kalitelné oceli jsou obtížně svařitelné



Legované oceli

Tavná svařitelnost se posuzuje zejména podle prokalitelnosti

Vliv jednotlivých prvků (které působí na vznik martenzitu jako uhlík) se vyjadřuje ekvivalentem, který má být nižší než 0,5%



t .. tloušťka materiálu

Základní charakteristika vhodnosti ke svařování elektrickým obloukem nelegovaných, nízkolegovaných a středně legovaných tvářených ocelí a ocelí na odlitky je vyjádřena ekvivalentem



Odporová (tlaková) svařitelnost je vlastnost materiálů vytvořených pomocí odporového tepla a působení tlaku vytvořit pevné spojení požadovaných vlastností
- Měřítkem odporové svařitelnosti oceli je komplexní působení jednotlivých prvků na její prokalitelnost
- Vyjádřená ekvivalentním obsahem uhlíku


Výše uvedené vztahy jsou jen informativní a nemusí vždy platit -> Pro správnou volbu svařování legovaných ocelí je nutná znalost diagramu IRA


Oceli na odlitky

Obdoba tvářených ocelí
Odlitky se před svařováním většinou normalizují nebo zušlechťují



Litiny

Obtížná -> Vysoký obsah uhlíku
Přechází z pevného stavu do tekutého bez těstovitého stavu
Špatný vodič tepla -> Svar praská
Před svařováním se musí předehřát a po svařování vyžíhat
Tvárné druhy lze dobře svařovat -> Lze je použít na svařované konstrukční prvky v kombinaci s prvky ocelovými



Neželezné kovy a jejich slitiny


Lze svařovat téměř všemi způsoby tavného a odporového svařování
Tvářené materiály: Dobrá svařitelnost
Lité materiály: Horší svařitelnost -> vyžadují předehřátí, popř. zvláštní pracovní postupy, např. při plamenovém svařování se musí použít tavidlo, bez něj lze svařovat jen v inertní atmosféře

Měď a její slitiny
Svařitelnost ovlivňuje hlavně kyslík (max obsah do 0,02%)
Lze svařovat téměř všemi způsoby tavného svařování
Pro dosažení stejným mechanických vlastností jako měl základní materiál se měď prokovává (kovací teplota musí být vyšší než 800°C)
Při svařování některých bronzů a mosazí nejsou některá způsoby svařování vhodné (praskání svaru, odpařování zinku, odstraňování oxidu) -> Svařitelnost dané slitiny a daného způsobu ověřit v materiálovém listu

Hliník a jeho slitiny
Velmi ovlivňuje tenká vrstva oxidu, jehož teplota tavení je asi 2 050°C
Odstraňuje se různými tavidly (chloridy, alkálie)
Nevýhoda: Hliník se taví aniž je pozorována změna barvy
Při svařování tvářených materiálů se mění původní struktura v litou
Zlepšení mechanických vlastností lze provést tepelným zpracováním
Hliník a jeho slitiny se svařují všemi běžnými způsoby tavného svařování
Zejména v elektrotechnice (spojování měděných a hliníkových vodičů) se uplatňuje i svařování za studena


Hořčík a jeho slitiny
Velmi obtížná
Vhodná je TIG metoda
Vždy je nutné předchozí dokonalé odstranění povrchové vrstvy oxidů a vhodný mírný předehřev (300°C)


Titanové slitiny
Při svařování je většinou nutné použít vhodný přídavný materiál a žíhání na snížení vnitřního pnutí nebo žíhání na zlepšení tažnosti a lomové houževnatosti
Některé druhy titanových slitin je nutné svařovat s předehřevem

Žádné komentáře:

Okomentovat