U ... Napětí
I ... Proud
Při svařování se používá stejnosměrný nebo střídavý proud o
Napětí:10 až 50 V
Proudu:50 až 2 000 A
Teplota oblouku je přes 5000 °C
Stejnosměrného proudu:Točivé svařovací agregáty
Střídavého proudu:Svařovací transformátory
- Udává hodnoty napětí a proudu při náhlých změnáchběhem svařování
- Sklon označujeme jako dynamickou strmost, který určuje zda má zdroj strmou nebo plochou charakteristiku
- Strmost má vliv i na zapálení a udržení oblouku
Každý svařovací proces vyžaduje vhodnou charakteristiku jinak by nebylo dosaženo optimálních výsledků
- Elektroda se musí krátce dotknout materiálu
- Oddálením elektrody vznikne ionizace vzduchu mezi elektrodou a materiálem ->Elektrický oblouk je zažehnut
- Ionizace zvyšuje obal elektrody, který ještě podporuje plynulé hoření oblouku
- Ze záporného pólu (katoda) proudí elektrony velkou rychlostí ke kladnému pólu (anoda)
- Z kladného pólu proudí kladné ionty ke katodě (záporný pól)
- Ionizované plyny jsou vodivé a tvoří a tvoří základní podmínku hoření elektrického oblouku
- Elektrony naráží velkou rychlostí na obrobek a taví jej (teplota až 4 000°C) -> Vzniká svar
- Pohybová energie elektronů se mění na tepelnou -> Vzniká vysoká teplot a (asi 3 500 °C) -> Tavení elektrody i materiálu
- Díky vysoké teplotě elektrické=ho oblouku je elektroda, obal a oblast povrchu obrobku natavena -> Přídavný materiál elektrody se spojuje s amteriálem součásti až do hloubky závaru, který musí být dostatečně hluboký a je ovlivňován intenzitou proudu a typem elektrody
- Na krabicích s elektrodami je vyznačena příslušná intenzita proudu
Způsob práce při svařování elektrickým obloukem
Elektrodu držet pod úhlem 50° proti směru svařování
Obrobek před svařováním zbavit rzi, okují, barvy, oleje, mastnoty a ostatních nečistot
Při každém přerušení oblouku ztuhne tavící lázeň a vytvoří se "kráter"
- Před novým nasazením elektrody a zapálením oblouku odstranit ocelovým kartáčem a svářeckým kladivem strusku a očistit svar
- Oblouk zapálit před "kráterem" a tlačit jej ke hmotě materiálu (k povrchu svařence)
Velké koutové svary jsou svařovány v několika vrstvách
Svářečky
Elektrody
1. Netavné
Uhlíkové
Jsou z grafitového uhlíku nebo z grafitu
Poskytují nestabilní oblouk
Svar je nízké jakosti
Použití:
Pro svařování stejnosměrným proudem (normální polarita)
Pro svařování mědi a tenkých ocelových plechů
Wolframové
Slouží jen jako prostředek k vytvoření oblouku
Neposkytují svarový kov
2. Tavné
Mají zpravidla stejné nebo podobné složení jako svařovaný materiál
Teplem oblouku se odtavují a dodávají do svaru přídavný kov
Mohou být:
a) Holé
Při svařování se většinou utavují a tvoří přídavný svarový kov
Není-li k elektrickému oblouku přiváděno tavidlo, ochranný plyn -> vzniká nejakostní svar
Použití:
- Pro svařovaná v ochranných plynech, pod tavidlem
- Elektrostruskové svařování
- Plazmové svařování
- Vibrační navařování
b) Obalené
Úkolem obalu je:
Stabilizovat oblouk
Chránit svarový kov před účinky atmosféry
Zpomalit chladnutí svaru vytvořenou struskou
popř. dodat do tavné lázně některé přísadové prvky (chrom, nikl, molybden, vanad)
Používají se jak pro stejnosměrný tak pro střídavý proud
Polarita proudu závisí na druhu obalu
A - kyselé- obal obsahuje železné a magnetické rudy, křemičitany, živec, dolomit
B - bazické- Obal je složen z vápence, mramoru, feroslitin
C - Organické- Obal obsahuje celulózu, dextrin, škrob, dřevitou moučku, rašelinu
R - Rutilové- Základem obalu je rutil - oxid titaničitý, křemičitany, magnezit, živec
RA - Kombinace rutilového a kyselého obalu
RB - Kombinace rutilového a bazického obalu
RC - Kombinace rutilového a organického obalu
RR - Tlustostěnný rutilový obal
Se solemi halových prvků - Pro svařování hliníku a jeho slitin
Zvláštní - Obal obsahuje grafit a nikl
Podle tloušťky obalu rozeznáváme elektrody(poměr obal:drát)
Tence obalené (do 1,2)
Středně obalené (1,2 až 1,45)
Tlustě obalené (1,45 až 1,8)
Velmi tlustě obalené (nad 1,8)
c) Konstrukční elektrody- Elektrody pro spojovací svary (které přenáší sílu), které musí mít určité mechanické vlastnosti
d) Návarové elektrody- Elektrody určené k navařování
Snaha pro vyšší produktivitu u ročního svařování vedla k výrobě speciálních druhů elektrod, jedná se o elektrody větších průměrů tzv. elektrody(hlubokozávarovéa vysokovýkonové)
Při volbě druhů elektrod se musí brát v úvahu:
Základní svařovaný materiál (složení, mechanické/technologické vlastnosti, tloušťka materiálu)
Druh a velikost namáhání svarku (tah, tlak, statické/dynamické namáhání)
Prostředí, kterému bude svarek vystaven
Poloha při svařování
Rozhodující vliv na jakost svarupři ručním svařování má vliv
Průměr elektrody
Svařovací proud
Délka oblouku
Rychlost svařování
Průměr elektrody se volí:
Tloušťka svařovacího materiálu
Tvaru, rozměru, polohy svaru
Druh obalu
Svařovací proud se určuje podle průměru elektrody
Konstruktér po dohodě se svařovacím technikem musí na výkres uvést druh elektrody (nejlépe ví jaké budou na svar kladeny požadavky)
Tavidla
Synteticky připravené anorganické látky určitého chemického složení a zrnění
Nejčastěji křemičitany a mangan
Po dobu svařování:
Zakrývají oblouk
Chrání svařovací lázeň před přístupem vzduchu
Zúčastňují se metalurgického procesu svařování
Žádné komentáře:
Okomentovat