3.8.4.1.2 ZÁPUSTKOVÉ KOVÁNÍ

• Zatlačování kovu v plastickém stavu do dutiny v ocelovém bloku
  
• Skládá se z:
  Ohřevu na kovací teplotu
  Předkování
  Kování do zápustky
  Ostřižení výronku
  
• Obvykle se pracuje se spodní a vrchní zápustkou
  
• Materiál se vloží do dutiny spodní zápustky a vrchní zápustka se údery nebo silou přitlačuje na spodní zápustku
  
• Materiál vyplňuje zápustku spodní a přebytečný materiál (po vyplnění dutiny) odtéká do výronku -> po kování se výronek ostřihne protlačením výkovku střižnicí
  
• Materiál vkládaný do dutiny má přibližný tvar dutiny, aby se dosáhlo rychlého vyplnění a zamezilo zbytečnému odtékání kovu do výronku -> úprava se nazývá předkování
  
• Zápustka má:
  Kolem dutiny vyfrézovánu drážku pro výronek
  Vodící kolíky, které zapadají do děr horní zápustky -> Zaručení správného dosednutí obou částí
  Kořen zápustky má rybinu, kterou se zasouvá do šaboty v beranu
  
• Zápustky pro kování na lise se upevňují šrouby
  
• Pro kování jednotlivých výkovků se polotovar řeže na pilách nebo stříhá po mírném ohřevu na nůžkách
  
• Po ohřevu na kovací teplotu se předkove na bucharu nebo kovacích válcích
  
• Až je výkovek přizpůsobený tvaru dutiny vloží se do spodní zápustky
  
• Před kováním je zápustka vyhřátá na 250°C
  
• Činné plochy zápustky se mažou směsí oleje a grafitu
  
• Hotové výrobky se kontrolují a žíhají na měkko
  
• Před obráběním se ocelové výkovky moří v kyselině solné nebo sírové, aby se uvolnily okuje a odprýskaly tvořícím se vodíkem, který vzniká působením kyseliny na kov
  
• Výhody:
  Hospodárně se kovají jakostní strojní součásti, někdy velmi složitých tvarů
  Oproti výkovkům se spotřebuje méně materiálu
  Některé plochy se nemusí obrábět a pokud musí jsou přídavky na obrábění velmi malé