Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3.18.7 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Náklady na výrobu a montáž jsou do značné míry ovlivněny konstrukčním řešením (např. uplatněním konstrukční standardizací) nejen výrobku jako celku, ale také jeho jednotlivé součásti





Technologičnost konstrukce



Konstrukční pojetí součástí nebo výrobků z hlediska funkce, tvarů, rozměrů, přesnosti, ale také výroby samotné



Z hlediska montáže zahrnuje především požadavky:

- Snadná smontovatelnost (přístupnost, rozčlenění)

- Co nejnižší počet součástí montovaných do jednoho celku

- Jednoduché tvary (pro snadnější manipulaci

- Přesnost rozměrů (tolerance)

- Způsob spojení (o nejmenší různorodost způsobů, rozměrů a tvarů spojovacích součástí i nářadí)

- Vhodná volba montážní základny

Určení celkové koncepce konstrukčního řešení výrobku je v podstatě jednou z nejdůležitějších etap konstrukční práce



Je stanoveno kromě jiného:

- Pracovní princip stroje nebo zařízení

- Kinetické schéma

- Řešeny otázky funkčních a provozních vlastností

- Základní otázky výroby, montáže i demontáže



Nejdokonalejší výrobky ve všech oborech strojírenství jsou výsledkem cyklického vývoje (konstrukce <--> výroba <--> provoz) ->nutno brát v úvahu otázky stavebnicového nebo skupinového systému řešení



Koncepce, která v maximální míře využívá všech prvků konstrukční standardizace, typizace, unifikace a normalizace dává předpoklad pro:

- Časové a prostorové rozčlenění montáže (předmontáž, konečná montáž)

- Současnou montáž jednotlivých skupin a podskupin (umožňující zkrátit průběžnou dobu montáže a snížit vytížení pracovních ploch)

- Specializaci montážních pracovišť a pracovníků - lepší využití jejich kvalifikace

- Snížení časového průběhu technologické přípravy výroby

- Odstranění výrobních nepřesností

- Snadnější konstrukční úpravy při případné modernizaci výrobku

- Zlepšení kooperačních vztahů mezi jednotlivými provozy a závody

Může podstatně zlepšit technicko-organizační úroveň výroby, zvětšit použití použití (opakovatelnost) jak jednotlivých soutčástí, tak podskupin či skupin u jednotlivých (i různých) výrobků a tím cestou konstrukční standardizace zvýšit sériovost výroby a úroveň montáže



Důležité je také:

- Řešení jednotlivých prvků konstrukce

- Volba typu montážního spojení (pohyblivé, nepohyblivé, rozebíratelné nerozebíratelné)





Přesnost výroby součástí



Značný podíl pracnosti při montáži připadá na přizpůsobovací práce -> Jejich omezení (nejlépe úplné odstranění) závisí na kvalitě výroby spojovaných součástí, zejména jejich přesnosti



V montáži tvoří většina rozměrů spojovaných součástí tzv. rozměrový řetězec, který se skládá z rozměrů jednotlivých součástí a vůlí

Vůle nebo přesah představují součet výrobních odchylek od jmenovitých rozměrů všech součástí

Vzájemným spojováním součástí s určitými tolerancemi vznikají rozměrové řady s určitou výslednou vůlí nebo přesahem

Způsob řešení rozměrového řetězce ovlivňuje způsob montáže



Metody řešení rozměrového řetězce:



Úplná vyměnitelnost součástí

Součásti se vyrábí ve velmi úzkých tolerancích -> při montáži se mohou libovolně zaměňovat

Součet jejich tolerancí nesmí být větší než výsledná vůle

Výroba součástí je velmi drahá -> Vyžaduje přesné stroje, nástroje, přípravky měřidla

Použití: Hromadná výroba elektrických přístrojů



Částečná vyměnitelnost součástí

Součásti se vyrábí ve větších tolerancích

Vymezení vůle do přípustných hodnot se řeší v tomto případě výpočtem, který vychází z počtu členů řetězce (čím víc členů, tím větší tolerance jejich rozměrů)

Při stejné přesnosti uzavírajícího členu, lze pro 10 členů 2 až 3x zvýšit nepřesnost při normálním rozdělení četnosti odchylek od jmenovitého rozměru

Pravděpodobnost, že se setkají extrémní rozměry klesá s počtem článků v řetězci

Kladné a záporné odchylky se většinou vyskytují ve stejném počtu

Vznikne předpokládané procento nevyhovujících spojení, které je možno jinou metodou napravit



Výběr (selekce) součástí

Součásti se vyrábí hospodárně ve větších tolerancích

Po výrobě se třídí podle skupinových tolerancích, např. pomocí odstupňovaných měřidel (kalibrů) nebo měřících automatů

Vhodně seskupené součásti lze montovat bez jakéhokoli dalšího přizpůsobování

Umožňuje poměrně jednoduše a levně dosahovat velmi jakostních spojení

Nevýhoda: Vznikají další náklady s výrobou měřidel a skladováním a tříděním součástí

Použití:

- Při výrobě ložisek, pístních kroužků spalovacích motorů

- Převážně u velkosériové a hromadné výroby



Kompenzační (vložení pomocného členu)

Předepsané výsledné tolerance se dosahuje zařazením další součásti potřebných rozměrů, tzv. pevného kompenzátoru

Požadovaného rozměru při libovolných nepřesnostech tolerancí součástek se dosahuje zamontováním podložky nebo kroužku s rozměrem

Pevné kompenzátory (sady rozměrově odstupňovaných kroužků nebo vložek) patří mezi nejjednodušší a nejrozšířenější způsoby řešení

Tolerance součástí je nutné v tomto případě volit záporné -> Musí vzniknout vůle vymezená kompenzátorem



Regulační (seřizovací)

Vymezení potřebné vůle pomocí pohyblivých kompenzátorů (stavěcí lišty, dělené objímky se stavěcím šroubem, přestavitelný klín, lze použít také např. korunovou nebo hřídelovou matici

Výhody:

- Součásti lze vyrábět s velkými zápornými tolerancemi

- Zcela odpadají lícovací práce

- Rychlá montáž s dobrou přesností

Nevýhody:

- Zvyšování počtu potřebných součástí

- Složitější konstrukce výrobku



Lícování

Úprava členu nebo kompenzátoru v průběhu montáže vyžaduje mnoho dodatečného času, který nelze předem správně určit -> Znesnadnění montáže (porušení jejího rytmu) a poškození jakosti výrobku

Práce spojené s dodatečným obráběním často způsobí i znečištění montovaných jednotek -> Narušení správné funkce výrobku -> Vznikají další práce spojené s demontáží, vymýváním, atd.

Použití:V kusové a malosériové výrobě

Žádné komentáře:

Okomentovat