1. Protlačování za tepla
Lze vyrábět výkovky určitého tvaru, které lze dělit do 3 hlavních skupin:
a) Výkovky stopkovitého tvaru (Výchozí polotovar je buď válcovitého nebo hranolovitého tvaru)
b) Výkovky kalíškovitého tvaru (Výchozí polotovar je buď válcovitého nebo hranolovitého tvaru)
c) Výkovky s dírou (Výchozí polotovar je kruh)
Podle toku kovu lze dělit protlačování
a) Přímé
Hlavní směr toku kovu tvářeného kovu je souhlasný se směrem pohybu pohyblivé části nástroje, zpravidla průtlačníku
b) Protisměrné
Hlavní směr toku kovu tvářeného kovu je opačný ke směrem pohybu pohyblivé části nástroje, zpravidla průtlačníku
c) Kombinované
Hlavní směr toku kovu tvářeného kovu je souhlasný se směrem pohybu pohyblivé části nástroje, průtlačníkem nebo je k němu opačný
Protlačování je vhodné na výrobu výkovků z kovů, které mají špatnou tvárnost a jsou při jiném způsobu kování náchylné k tvoření trhlin
- Kromě ocelí s vysokým obsahem uhlíku to jsou hlavně legované oceli -> úspěšně lze protlačováním vyrábět např. oceli na ventily, valivá ložiska, žáropevné oceli na lopatky plynových a parních turbín
- Lze protlačovat oceli s nízkým obsahem uhlíku
- Velmi vhodné jsou i neželezné kovy a jejich slitiny
2. Protlačování za studena
Kov určený k protlačování za studena se umisťuje v dutině průtlačnice a je průtlačníkem z této dutiny vytlačován (protlačován)
Nástroj se nazývá protlačovadlo
Způsoby:
Protisměrné
Sousledné
Sousledné duté
Pro protlačování se použije polotovaru, vyrobeného nejčastěji z pásu prostřižením, popř. polotovaru odděleného z tyče upíchnutím
Při zpětném protlačování má průtlačník činnou část velmi nízkou -> dřík nástroje je o 0,2 mm tenčí -> pro zabránění tření stoupajícího materiálu
Činná část průtlačníku a vnitřek průtlačnice jsou leštěny
Nástroj má stěrač, který při zpětném zdvihu stáhne výlisek z průtlačníku
K protlačování za studena MUSÍ být ocel dobře vyžíhaná
Před protlačováním se maže povrch technickým olejem
Protlačováním se ocel zpevňuje
Zpevní-li se materiál natolik, že se jeho tvárnost vyčerpá, musíme před dalším protlačování materiál znova vyžíhat
Měď
Dobře se protlačuje za studena
Potřebné tlaky jsou menší než u oceli
Hliník
Zvláště vhodný pro součásti pro elektrotechniku a radiotechniku
Tloušťky stěn mohou být 0,4 až 0,5 mm
Má být co nejměkčí
Žíhaný při 450 až 480°C po dobu asi 4 hodin
Před protlačováním se polotvar natře tenkou vrstvou maziva
Olovo
Velmi dobře se protlačuje
Potřebné síly jsou menší než u hliníku
Můžeme protlačovat nádoby s velmi tenkou stěnou (0,07 mm)
Hydrostatické protlačování
Protlačovaný materiál je obklopen kapalinou (olejem, též jako mazivo) o vysokém tlaku -> Vytváří se v něm všestranné napětí a tvárnost materiálu se zvýší
Materiál je působením tlakové kapaliny protlačován otvorem průtlačnice
Může se protlačovat hliník, měď, mosaz i ocel
Lze zhotovit i hliníkové protlačky kruhového nebo jiného průřezu plátovaného mědí
Technologické možnosti jsou za současného stavu takové, že lze protlačovat ocel i bez fosfatizační vrstvy
Přetvoření průřezu hliníkových a měděných slitin může být až 80 %
K přetvoření se nejčastěji používají hydraulické lisy
Hlavní technologické zásady
Při určování rozměrů polotovarů k protlačování platí, že objemy polotovarů a protlačků jsou stejné
Polotovary mohou mít tvar:
- Plné i duté špalíky
- Prstence
Materiál z tyčí a trubek se na požadovaný tvar dělí řezáním, upichováním, stříháním
Polotovary získané vystřižením z plechů se nazývají kaloty
Ocelové polotovary se většinou žíhají na měkko (globulární perlit), vzniklé okuje se odstraňují omíláním nebo otryskáním
Povrch polotovaru se ještě fosfátuje ke snížení tření a přetvárného odporu
Dosažitelná (hospodárná) přesnost protlačků je IT 8 až IT 10 -> jsou vyžadovány lisy s velkou tuhostí a přesností
Žádné komentáře:
Okomentovat