Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

4.5 KÓTOVÁNÍ

Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.

Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.

Základní pojmy

Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.

Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.

Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.

Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.



Základní zásady kótování

  • Všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese
  • Každý prvek má být kótován pouze jednou
  • Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku
  • Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu
  • Musí být užito stejných jednotek (mm)
  • Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky
  • Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách
  • Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')
  • Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)
  • Neuvádí se víc kót než je potřeba
  • Dává se přednost funkčním kótám
  • Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko
  • Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich
  • Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)

Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar

  • Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním
  • Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné
  • Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu
  • Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek
  • Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů
  • Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu
  • Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)
  • Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
    Poloměrů
    Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
    Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
    Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
    Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
    Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese

Pravidla pro kreslení hraničních značek

  • Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese
  • Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)
    úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)
  • Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar
  • Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar
  • Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou
  • Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu
  • Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm
  • Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat
  • Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar

Zapisování kót

  • Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií
  • Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára
  • Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry
  • Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)
  • Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit
  • Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou
  • U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují
  • Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)


Soustavy kót

Řetězcové kótování

  • Jedná se o řetězce kót, následující za sebou
  • Používají se tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů neovlivní funkci nebo vyměnitelnost výrobku
  • Jestli by vznikly rozpory, musí se součtový rozměr napsat do kulatých závorek
  • Větší počet shodných rozměrů je možno kótovat součinem
  • První člen: Počet roztečí prvků
  • Druhý člen (za znaménkem x): Rozměr roztečí
  • V oblých závorkách za znaménkem rovnítko se píše celkový součet rozměrů nebo roztečí
  • Samotnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků (např. při přerušení obrazu)

Kótování od základny

  • Délkové i úhlové rozměry se kótují od jednoho prvku, má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku (je společnou základnou pro kótování) -> kótovací čáry vychází od tohoto prvku
  • Zjednodušené kótování od základny:
    Výchozí bod na pomocné čáře se označí kružnicí o průměru asi 3 mm a číslicí 0
    Kóty se zapisují v ně kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami, směřující do poloviny výšky kót nebo tak, aby byli čitelné od dolního okraje výkresu nad kótovací čárou rovnoběžně s ní, ale vždy blízko příslušné hraniční značce a vedle svislé kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami těsně pod ní

Smíšené kótování
Účelné, když se mohou uvedené soustavy kót kombinovat

Souřadnicové kótování
Je-li několik nepravidelně rozložených prvků, může se jejich poloha zakótovat pravoúhlými systémy souřadnic plochy bodu prvku (např. os děr)od zvolených základen

Žádné komentáře:

Okomentovat