3.17.2.4 DALŠÍ DŮLEŽITÍ ČINITELÉ

Volba druhu obrábění

Obráběcí práce se dělí:

• Hrubovací
  Odstraňuje se hrubý povrch -> Získá se povrch pro práci na čisto
  Hrubovací přídavek je vhodné a ekonomické odebrat na jednu třísku co nejproduktivnějšími metodami
  
• Na čisto
  Součást získává požadovanou rozměrovou a geometrickou přesnost a také drsnost obrobených ploch
  
• Dokončovací
  Zařazovány jsou výjimečně -> Jsou nákladné
  Používají se pokud se vyžaduje nízký stupeň drsnosti Ra
  

Nutno brát ohled na:
- Druh výroby (kusová, sériová, hromadná)
- Možnosti závody
- Kvalifikace pracovníků

U sériové a hromadné výroby rozhoduje ekonomické hledisko
Lze očekávat, že organizačními změnami v kovoprůmyslu bude postupně docházet ke změnám i v této oblasti

Volba výrobních pomůcek

V sériové a hromadné výrobě se užívá různých pomůcek jako:

• Přípravků
  
• Speciálních nástrojů
  
• Měřidel
  
• Další doplňující vybavení ke strojům a zařízení
  

Tato doplňující vybavení pomáhají zjednodušení mezioperační dopravy -> možnost automatizace výroby
Používání výrobních pomůcek je v moderní výrobě velmi rozšířeno neboť přináší:

• Zproduktivnění výroby
  
• Zpřesnění výrobních operací
  
• Zmenšení počtu zmetků
  
• Zvýšení bezpečnosti práce
  
• Snížení pracnosti výroby
  Po ekonomické stránce musí být jejich volba uvážená
  

Přesnost a jakost obrobených ploch

Předepsanou přesnost a jakost obrobených ploch lze dosáhnout několika různými metodami obrábění
Při volbě obrábění se vychází z:
- Funkce součásti
- Hledisko hospodárnosti
Kritériem hospodárného obrábění jsou především výrobní náklady a spotřeba času na obrábění
Volba stupně přesnosti (IT) a jakost povrchu musí být provedena uváženě se zřetelem na funkci součásti a často po dohodě s technologem o možnostech závodu
Většinou se volí ta metoda obrábění, která je hospodárnější

Kvalifikace pracovníků

Vliv pracovníků dílen na výrobní postupy je dán:
- Pracovními zkušenostmi
- Zvyklostem
- Stupněm zapracovatelnosti na jednotlivé práce při určitém výrobním programu
Kvalifikovaní pracovníci - Jsou vyučeni svému oboru se závěrečnou zkouškou a mají podle své praxe a získaných zkušeností svou osobní kvalifikaci
Přeškolení (rekvalifikovaní) pracovníci - V rámci přeškolení získali další (i několikanásobnou) plnohodnotnou osobní kvalifikaci
Zaškolení pracovníci - Jsou bez řemeslnických znalostí a zkušeností a jsou zaškolováni na práce výrobního charakteru v nižších kvalifikacích
Pomocní pracovníci - Vykonávají ostatní práce výrobního, ale častěji nevýrobního charakteru

Doprava

Výroba součástí a celého stroje se nedá provádět na jednom místě
- Při výrobě se dopravují polotovary ze skladu nebo z přípravny materiálu do dílen
- V dílnách se dopravuje materiál mezi jednotlivé stroje a zařízení
- Po opracování se dopraví na kontrolní pracoviště
- Po kontrole se dopraví na místo montáže
- Po montáži se výrobky odváží do skladu nebo expedice
Je nutné také dopravovat odpad (třísky, odstřižky, okuje)
Pro manipulaci s materiálem se používá:
- Ruční dopravní prostředky
- Automatizované dopravní systémy
Z hlediska výrobních postupů je důležité, aby mezi operační doprava byla co nejhospodárnější a nekratší -> Znalost dopravní cest

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Výroba musí být připravena tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví pracovníků a odstranilo se nebezpečí úrazu

3.17.3 DRUHY VÝROBNÍCH POSTUPŮ

• Konečnou prací technologa je vypracovat výrobní postup
  
• Obsah, rozsah a způsob zpracování závisí na druhu a povaze výroby, složitosti výrobní činnosti a způsobu provedení
  
• Postupy se vypracovávají do předtištěných formulářů, které se mohou lišit podle výrobních podmínek závodů
  
• Rozdělení dle propracovanosti
  Jednoduchý psaný výrobní postup (průvodka)
  - Pro kusovou výrobu
  - Někdy také jako razítkový
  - Často jen rubu výrobního výkresu
  - Požadováná je vysoká kvalifikace dělníků
  Podrobný psaný výrobní postup (průvodka)
  - Pro malosériovou výrobu
  - Rozpracován do všech úseků
  Obrázkový výrobní postup (návodka)
  - Pro sériovou a hromadnou výrobu
  - Často doplňuje podrobně psaný výrobní postup (zejména pro některé složité operace)
  
• Rozdělení podle výrobních činností
  Obrábění
  Tváření
  Odlévání
  Svařování
  Tepelné zpracování
  Povrchová úprava
  Montáž
  
• Při zpracovávání celých strojů a zařízení rozeznáváme výrobní postupy pro:
  Pro novou výrobu
  - Pro výrobu prototypu
  - Pro výrobu ověřovací série
  - Pro běžnou výrobu
  - Pro automatizovanou výrobu
  Pro opakovanou běžnou výrobu
  - Pro výrobu sériovou
  - Pro výrobu hromadnou
  Pro opravárenství
  - Opravy individuálním způsobem
  - Opravy továrním způsobem
  Pro výrobu převzatou z jiných podniků
  - Z tuzemských podniků
  - Licenční
  
• Pro výše uvedené výrobní postupy má každý druh výroby specifické podmínky
  
• Pro některé výrobní postupy jsou důležité ještě další pokyny: Pro
  Tepelné zpracování součástí
  - Postupy vypracovává speciální technolog na speciální formuláře
  - V technologických podmínkách jsou uvedeny režimy tepelného zpracování (teploty, doby ohřevu, způsoby ochlazování) pro žíhání, kalení, zušlechťování, popouštění, chemicko-tepelné procesy podle materiálových listů nebo instrukcí hutí
  Povrchovou úpravu
  - Zpracovává technolog povrchových úprav na speciálních formulářích nebo ve formě návodky
  - Povrchové úpravy se velmi odlišují, přičemž některé speciální (např. pokovování v tavenině, galvanické pokovování) se provádí často v kooperaci (pokud závod nevlastní potřebné vybavení)
  Montáže
  - Výrobní postup musí být pečlivě zpracován, zejména pro velkosériovou a hromadnou výrobu
  - Zpracovává se ve dvou dokumentech:
  1. Montážní schéma (Grafické znázornění souvislostí všech vyráběných a kupovaných součástí pro montáž podskupiny, skupin a celku)
  2. Montážní postup
  Kontrola
  - Je doplňkem montážního postupu
  - Kontroluje se hotový výrobek podle technicko-přejímacích podmínek, které obsahují údaje, které se musí respektovat již při zpracovávání výrobního postupu
  
• Je vhodné zpracovat i výrobní postup i na dodávky výrobků a jejich expedici
  - Zproduktivnění práce v expedici
  - Vypravení dodávky je kvalifikovanější, bez obtíží a závad, neboť se předem (v postupu) odstraňují

3.17.4 PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ VÝROBNÍCH POSTUPŮ

Výrobní výkresy:

- Součástí (viz. 4.3.1)
- Sestavení (viz 4.3.2)
- Technicko-přejímací podmínky

• Požadavky na množství vyráběných kusů i s počtem pro náhradní díly
  
• Výrobní možnosti dílny (stroje a zařízení, výrobní prostory, jeřáby, manipulační prostředky pro materiál)
  
• Nářadí, nástroje a měřidla
  
• Organizace dílen, rozčlenění, vzájemné vztahy a stav pracovníků
  
• Kooperační možnosti na speciální požadavky buď v rámci oboru nebo oblastí na technologii, která v závodě není
  
• Ostatní podklady nutné pro zpracování určitých specifických výrobních postupů

3.17.5 ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ VÝROBNÍCH POSTUPŮ

Vypracovávání výrobních postupů je velmi různorodé a není stejné pro stejnou součást vyráběnou v různých dílnách
Na vypracování výrobního postupu má vliv mnoho činitelů

Práce technologa se může usnadnit:

• Použitím organizačních pomůcek a prostředků
  
• Využít dřívějších zkušeností
  
• Sestavením určitých pravidel a pokynů
  

Níže uvedený postup se použije pro výrobu nové součásti (dosud nevyráběnou)
Často používá výrobní postup z výroby podobné součásti
Dokonalé výrobní postupy jsou základem hospodárné a efektivní výroby

Všeobecné metodické pokyny pro vypracování výrobního postupu

1. Prostudují se výrobní výkresy

Nutno si všímat:
Tvarů součástí
Rozměrů
Tolerování
Jakosti povrchů
Údajů v popisovém poli (rohovém razítku)
Poznámek o tepelném zpracování
Povrchové úpravě

Tím se získá představa:
Co se musí při koncepci výrobního postupu dodržet
Sled operací výroby

2. Překontrolují se údaje konstruktéra o materiálu z hlediska technologie
Kriticky se posoudí použitý materiál
Určí se technologické přídavky na obrábění
Někdy se určí velikost polotovaru
Rozhodne se o přípravě materiálu ve skladech a někdy se předepíše materiálová zkouška

3. Určí se výchozí základna (plocha, od níž se musí při obrábění vycházet nebo ke teré mají být ostatní plochy kolmé, rovnoběžné souosé, atd.

4. Stanoví se operace a jejich sled
Určí se jaké práce se budou provádět a jak půjdou za sebou (hrubování, na čisto, dokončovací)
Podle potřeby se zařadí tepelné zpracování a povrchová úprava
Určí se způsob upínání a měření
Zařadí se potřebné práce jiných profesí (např. elektrika)
Zásada: Výroba součásti musí být schopná montáže bez přizpůsobování a dodatečných úprav
NESMÍ se zapomenout na zařazení kontrolních operací

5. Popíše se rozsah operací
Někdy se jen napíše označení prací, ale někdy je potřeba bližší vysvětlení, pořadí prací, rozsah prací, přídavky na obrábění
Popis prací sice musí být stručný, ale správný, srozumitelný, jednoznačný a úplný
U velkosériové a hromadné výroby se sestaví popis až do úseků, někdy i do úkonů
Používání značek a zkratek musí být smluveno s výrobou
V popisu se používá sloves v infinitivu, které jsou na prvním místě a pak je předmět (např. soustružit ø30 na ø20 v délce 15) a bez jednotek

6. Stanoví se pracoviště a výrobní stroje
Ve které dílně a na jakém stroji se bude stanovená operace provádět (uvede se číselné označení podle třídníku výrobních zařízení a prací)

7. Objedná se práce v kooperaci (v jiných závodech na práce, které přesahují možnosti závodu)

8. Určí se výrobní pomůcky (běžnými nebo speciálními)

9. Přezkouší se přesnost výroby
Z hlediska:
- Montáže
- Hospodárnosti
- Možnosti vzniku zmetků
Toto překontrolování vlastní práce je nutné pro zjištění, zda výrobní postup splňuje všechny požadavky
Ve velkých odděleních tuto kontrolu provádí samostatný technologický kontrolor (podobně jako se v konstrukci kontrolují výkresy)

10. Pokud se dělalo více variant výrobního postupu, provede se jejich rozbor - zhodnocení a nejvýhodnější se použije

11. Navržený výrobní postup se zhodnotí z hlediska hospodárnosti

12. Do příslušného formuláře se vyplní definitivní údaje

3.17.6 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VÝROBNÍCH POSTUPŮ

3.17.6.1 HLAVNÍ SMĚRY EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ

Úkolem technologa je navrhnout a prosadit výrobní postup pro nejhospodárnější výrobu!
Součást lze vyrobit různými technologiemi, nejvýhodnější se pak realizuje

Hlavním kritériem při hodnocení výrobních postupů je zvyšování produktivity práce při neustálém snižování výrobních nákladů!

• Vlastní náklady - Součet materiálových, mzdových nákladů plus nákladů na výrobní režii
  
• Materiálové náklady - Hodnota materiálu, který se skutečně vyskytuje na výrobku
  
• Mzdy - Náklady, které jsou vyplaceny výrobním dělníkům za vykonanou práci při výrobě výrobku
  
• Výrobní režie - Nezbytné náklady, aby se výroba uskutečnila přepočtené na jednotku mzdy, počítá se s procentní přirážkou na mzdu
  

Při snižování vlastních nákladů je třeba uvážit možnosti u každé položky, rovněž i u všech zúčasněných pracovníků v předvýrobních etapách, zejména v:

• Konstrukci
  Může ovlivnit hospodárnost výroby:
  Volbou vhodné varianty řešení
  Snížení hmotnosti výrobku
  Snižováním pracnosti
  Dodržováním zásad technologičnosti
  Využíváním progresivních prvků
  Zvyšováním výkonů zařízení
  Konstruktér musí být i ekonomem
  
• Technologii
  Dobrá znalost různých druhů technologie a potřebných technologických a technických podmínek a možností usnadňuje nalézt vhodné optimální řešení
  
• Organizaci práce
  Je žádoucí, aby výrobní proces probíhal s nejmenšími časovými a materiálovými ztrátami -> Snížení vlastních nákladů
  Velké možnosti úspor budou:
  - Ve stálém zajišťování dostatku práce na každém pracovišti
  - V přesném přísunu materiálu
  - V dodávce energie, nástrojů a měřidel
  - V bezporuchovosti strojů a zařízení při dodržování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci
  
• Ekonomii
  Shrnuje výsledky dosažené při výrobě a vytyčuje potřebné ukazatele výroby -> Musí být realizovatelné, konkrétní a jednoznačné
  Ekonomie musí včas sdělovat výsledky dosažené při výrobním procesu, aby vedoucí výroby a technické přípravy výroby mohli z dosažených výsledků činit závěry k nápravě stavu přeskupením pracovních sil a prostředků a tím úspěšně zajišťovat výrobu
  

Při tvorbě výrobních postupů je nutno vycházet z komplexního pohledu, ve kterém se nesmí zapomínat na využívání nových poznatků ve výrobním procesu

3.17.6.2 VARIANTY VÝROBNÍCH POSTUPŮ

• Při tvorbě výrobních postupů je třeba:
  Uvážit několik variant řešení výrobního postupu -> Časově náročná, ale nutná u velkosériové a hromadné výroby
  Provést komplexní ekonomické zhodnocení -> podle toho se rozhodne pro konkrétní variantu
  
• Dnes se k tvorbě výrobních postupů užívá výpočetní technika
  
• Varianty výrobních postupů
  Pro nezměněnou konstrukci
  - Změnou technologie, neboť je řada možností splnit určitý technologický úkol různou technologií
  - Změnou organizace práce při vlastní výrobě součásti nebo celku
  - Kombinace předcházejících možností
  Pro změněnou konstrukci
  - Při přechodu na různé typy výroby překonstruováním součásti s cílem zlepšení technologičnosti konstrukce
  
• Varianty různého technologické zpracování mohou způsobit změny vlastních nákladů na:
  Přípravné práce
  Speciální nářadí
  Výrobní proces použitím různých strojů
  Změny pracovníků a jejich kvalifikace
  
• Ekonomické hodnocení
  Dělá se v různém sestavení podle:
  - Výrobního programu
  - Typu výroby
  - Požadovaného rozsahu
  Dělá se i v různých etapách přípravy výroby
  Zpřesňuje se během výroby
  Dokončuje se zjištěním skutečných dosažených výsledků

3.18 ZÁSADY MONTÁŽNÍCH PRACÍ, MONTÁŽNÍ POMŮCKY

Montáž je závěrečná fáze výrobního procesu ve strojírenské výrobě a zaujímá v rozvoji strojírenských technologií zvláštní postavení

Nízký stupeň mechanizace, automatizace i organizační propracovanost -> Velká část pracnosti (30 až 50%)
- Hromadná výroba: Větší mechanizace, automatizace
- Kusová výroba: Větší podíl ruční lidské práce

V souboru strojírenských technologií má montážní proces následující zvláštnosti:

• Značný podíl ručních prací u jednotlivých činností
  
• Rozdíly v množství a kvalitě použitých montážních technologií, pořadí a počtu montážních operací
  
• Nižší úroveň technologické přípravy montáže i vlastního procesu, zejména v nižších typech výroby
  
• Montáž je nutno synchronizovat s výrobou součástí, které jsou často vyráběny na různých místech v různém čase
  
• Přímá účast lidského činitele vnáší do procesu řadu nedefinovaných vlivů, které mohou komplikovat řízení procesu
  
• Při montáži se mohou současně uplatňovat technologické, manipulační a kontrolní činnosti s různým stupněm automatizace
  
• Vytváří se koncentrace materiálu a zvyšují se nároky na manipulaci a plynulost toku materiálu
  
• Mnohotvárnost montážních prací ztěžuje jejich typizaci
  
• Inovace výrobku téměř vždy znamená změnu v montážní technologii
  

V montáži dochází ke koncentraci výsledků technických a organizačních opatření z předchozích úseků výrobního procesu, jeho přípravy, materiálně-technického zajištění (MTZ) a plánování

3.18.1 ORGANIZACE MONTÁŽNÍHO PROCESU

Způsob organizace závisí především na:

Typu a rozsahu výroby
Pracnosti vlastní montáže
Dodavatelsko-odběratelských vztazích
Vybavení podniku


Montáž je ovlivněna především: Vlivy

• Konstrukčního řešení z hlediska:
  Koncepce a složitosti jednotlivých konstrukčních skupin, podskupin, celků
  Konstrukční řešení může podstatně ovlivnit:
  - Pracnost montáže
  - Možnosti mechanizace a automatizace
  - Metody vyměnitelnosti součástí i skupin, jejich velikosti, hmotnosti, počtu, atd.
  Členění výrobků do jednotlivých konstrukčních celků, může značně ovlivnit pracovní rozdělení vlastní montáže
  
• Technologie a organizace z hlediska:
  Výrobního programu
  Formy organizace
  Sériovosti výroby
  Pořadí a obsah montážních operací
  Použití progresivních technologií
  Velikosti dávek a zavádění do montáže
  Průběžná doba, produktivita, pracnost
  
• Pracovních sil a pracovních podmínek z hlediska:
  Kvalifikace
  Počet profesí
  Pracovní schopnost a výkon
  Pracovní prostředí
  Režim práce na montáži
  Způsob odměňování
  
• Pracovních prostředků:
  Vybavenost montážních pracovišť nástroji
  Přípravky (jejich počet, univerzálnost)
  Stupeň mechanizace a automatizace

3.18.1.1 INTERNÍ MONTÁŽ

Stacionarní (nepohyblivá) montáž

V kusové výrobě

• Soustředěná
  Celé montáži je vyčleněno jedno pracoviště
  Montáž provádí jedna skupina pracovníků
  
• Rozčleněná
  Montáž se dělí na montáž dílčích celků a konečnou montáž
  Provádí ji jednotlivé specializované skupiny pracovníků na stacionárních pracovištích
  
• Přerušovaná proudová
  Specializované skupiny pracovníků mají vymezen jen určitý rozsah prací a přecházejí z jednoho pracoviště na druhé
  Použití: Malosériová a kusová výroba
  

V malosériové výrobě

• Fázová
  Montuje se skupina součástí nebo celý stroj na jednom místě
  Montáž provádí skupina vysoce kvalifikovaných pracovníků
  
• Skupinová
  Uplatňuje se při pracích většího rozsahu, kdy sed výrobek člení na jednotlivé sestavy montované na specializovaných pracovištích
  Montáž provádí specializovaní pracovníci a lze tak lépe využít jejich kvalifikaci
  

Pohyblivá montáž
Použití: Ve velkosériové výrobě

Druhy:

• Předmětná
  Volný pohyb montovaného předmětu (prochází jednotlivými specializovanými pracovištěmi)
  Na specialiźovaném pracovišti vykonávají pracovníci jen určitou operaci, ale jejich sled nemusí být dodržen
  
• Linková
  Nucený pohyb montovaného předmětu
  Plynulý nebo přerušovaný pohyb je dán montážní linkou
  Sled operací je nutno dodržet
  
• Nepřerušovaná proudová
  Montovaný předmět nebo pracovníci, popř. pracovní nástroje, pomůcky a zařízení se pohybují
  Většinou se používá varianta s pohybujícím se výrobkem
  Použití: V hromadné výrobě

3.18.1.2 EXTERNÍ MONTÁŽ

Použití:
Při montáži celků (celých strojů) mimo výrobní závod

Příklady externí montáží:
Velké stroje a zařízení (technologické dodávky)
Mosty a konstrukce
Vzduchotechnická zařízení
Potrubí a armatury
Elektromontáže (silnoproudá zařízení, rozvodné sítě)
Měření, regulace, automatizace technologických zařízení

3.18.2 TECHNICKO-ORGANIZAČNÍ FORMA MONTÁŽE

Závislá na:

• Sériovosti montáže
  
• Složitosti, rozměrů a hmotnosti výrobků

Přechod k vyšší formě montáže umožňuje

• Plynůlý průběh (bez hromadění součástí mezi pracovišti) a menší rozpracovanost montáže
  
• Specializace pracovišť a pracovníků
  
• Dosažení vysoké produktivity práce při menších nárocích na kvalifikaci pracovníků
  
• Zkrácení průběžné doby montáže
  
• Lepší časové a výkonové využití pracovních prostředků
  
• Přehled o pohybu montážních celků na montáži
  

Při menší sériovosti lze zvolit vyšší technologicko-organizační formu montáže (řadová, linoková) s využitím technologické standardizace a slučovat:

• Montážní celky se stejnými nebo obdobným průběhem montáže, tzv. podle konstrukčně technologické podobnosti
  
• Montážní činnost stejného charakteru pro realizaci "typových" montážních pracovišť

3.18.3 ČLENĚNÍ MONTÁŽNÍHO PROCESU

Montážní prvky
Člení se na ně každý strojírenský výrobek
Jsou to skupiny a části strojů, které mohou být montovány odděleně a nezávisle na ostatních částech výrobku

Rozdělení montážních prvků:

Součást
Část výrobku, která je zhotovená z jednoho kusu materiálu
Základní prvek každého montážního procesu
Základní součástí je nazývaná hlavní součást, kterou začíná montáž výrobku, popř. (pod)skupiny
Podskupina
Spojení určitého množství součástí a to nezávisle na tom, jak jsou spojeny a jakým způsobem zhotoveny
Druhy podskupin:
- Podskupina I. řádu - Přímo montované do skupin
- Podskupina II. řádu - Montované do podskupiny I. řádu
- Podskupina III. řádu - Montované do podskupiny II. řádu
Základní podskupina je hlavní podskupina, kterou začíná montáž skupiny

Skupina
Nejvyšší montážní prvek
Vzniká spojením jedné nebo několika podskupin a dalších součástí
Základní skupina je hlavní skupina, kterou začíná montáž výrobku

Výrobek
Vzniká spojením skupin
Většinou konečný produkt montáže

Zařízení
Soubor několika různých výrobků, který má plnit určitou funkci


Montážní schémata - obecně

Podklady pro vypracování montážního schématu jsou:
- Konstrukční výkresy (pod)sestav s kusovníkem
- Technické podmínky dodávky
- Hospodářské podmínky (termíny dodávek, počet kusů)

Mimořádný význam u sestavování technologických postupů montáže, neboť určují postup a pořadí montáže celého výrobku
Sestavují se především pro montáž složitějšího výrobku

Musí být z nich patrné:
V jakém pořadí jsou součásti vzájemně pospojovány
Jaké je třeba navrhnout rozmístění součástí (zařízení, pracovišť) pro správnou organizaci montáže

Některé základní pojmy:

Technologický postup montáže
Souhrn operací související se spojováním hotových součástí, (pod)sestav ve výrobek pomocí přípravků, zařízení a nářadí, které odpovídá požadavkům výkresů a technickým podmínkám

Montážní operace
Část montážního postupu, kterou koná na jednom pracovišti s jednou montážní jednotkou jeden pracovník nebo jedna pracovní četa

Pracovní úsek
Část operace, která se provádí s jedním určitým spojením týmž nástrojem

Pracovní poloha
Část operace prováděná při stejné poloze přípravku a montážního prvku

Montážní základna
Soubor ploch a prvků součástí, které určují její polohu vzhledem ke druhým dříve sestaveným součástem nebo základním plochám


Schéma montážních prvků

Vyjadřuje rozdělení výrobku do montážních prvků
U složitějších výrobků však nedává ještě dostatečný přehled o pořadí sestavovaného výrobku z jeho jednotlivých součástí

Technologické schéma montáže

Lépe vyjadřuje posloupnost montáže jednotlivých prvků v konečný výrobek
Každá součást, podskupina i skupina se vyjadřuje ve schématu obdélníkem, v jehož jednotlivých rubrikách je uvedeno číslo výkresu nebo pozice, název a počet montovaných součástí
Základní součásti, podskupiny a skupiny se zvlášť označí popisem u příslušn

3.18.4 MONTÁŽNÍ PRACOVIŠTĚ

Snížení pracnosti i námahy pracovníků je podmíněno mechanizací montážních prací

Základní předpoklad je:
Řešení dopravy a manipulace
Řešení přístupových cest pro dopravu součástí na jednotlivá pracoviště a mezi nimi
Odvoz smontovaných celků k místu dalšího určení

Použité prostředky pro odvoz jsou závislé na:
Hmotnosti přepravovaných jednotek
Sortimentu
Sériovosti výroby

Vlastní pracoviště tvoří:
Zařízení pro ustavení a upnutí základní součásti (lože, spodní díl skříně, stojan):
- Pracovní stoly se svěráky
- Upínací rošty
- Montážní desky nebo palety s upínacími přípravky, které jsou umístěny na montážním dopravníku či vozíku a přesouvají se k dalším pracovištím)
Zásobníky pro uložení spojovaných a montovaných součástí i předmontovaných celků
Zařízení pro uložení a pohon nářadí pro práce prováděné na pracovišti (odkládací kazety, pružné závěsy)

Pracovní linky pro hromadnou nepřerušovanou proudovou montáž musí splňovat podmínky:

• Mechanizovanou mezioperační i předoperační dopravu
  
• Montážní přípravky umožňují nastavení nejvhodnější polohy pro danou práci
  
• Umístění montovaných součástí palet, zásobníků, nářadí i ovládacích elementů (páky, tlačítka) co nejblíže montovaných celků a v dosahu rukou pracovníka či manipulátoru
  
• Zásobníky se součástkami umístěné po obou stranách, příp. při jejich větším počtu stupňovitě nad sebou (při větší hmotnosti se užívá závěsných dopravníků, víceposchoďových skluzů, pojízdných plošin
  
• Nářadí (větší hmotnosti) zavěšené nad pracovníkem
  
• Uložení součástí podle sledu jejich montování
  
• Podle možností je vhodnější uspořádání pro práci v sedě
  
• Při montáži skupin se používají přípravky, které jsou maketami navazujících součástí, což umožňuje přesné dodržení rozměrů, popř. funkční přezkoušení smontované skupiny před jejím zařazením do vyššího celku
  
• Použití speciálních montážních stanic zejména pro spojovací činnosti (šroubovací, nýtovací, lisovací, svařovací)

3.18.5 MANIPULACE S MATERIÁLEM PŘI MONTÁŽI

Jedná se o:
Skladování
Přípravu a přísun materiálu
Přepravu montážních jednotek
Zabalení a expedici finálního výrobku

Způsoby manipulace i potřebná zařízení jsou určeny požadavky průběhu montáže a odpovídají požadavkům, jež vyplývají z montážních schémat.


Zařízení k přepravě a skladování materiálu

Palety
Prostředky, které lze při skladování stohovat
Většinou se přepravují zdvižnými vozíky

Stohovací bedny
Prostředky ke skladování i k přepravě, které jsou vyrobeny z plechu nebo z plastu
Přepravují se většinou zdvižnými vozíky nebo jeřáby

Regály
Stavějí se i jako stavebnicové
Použití: Skladování:
- Ve vrstvách
- Volných součástí
- Součástí na paletách
- Součásti umístěné v bednách


Dopravní zařízení

Dopravní vozíky
Ruční dvou/čtyřkolové
Motorové
Hydraulické
Elektrické nízko/vysokozdvižné
Paletové
Regálové
Jeřábové

Dopravní tratě - Dopravníky
Pohybuje se přerušovaně nebo (v taktu) nebo plynule (nepřetržitě)
Doba, ve které se montované díly předávají k další operací, je montážní takt (nebo jeho násobek) a určuje se jako doba nutná pro montáž jednoho kusu při 80% využití linky (rezerva pro poruchy a prostoje)
Pro montáž větších celků je výhodnější plynulý pohyb rychlostí odpovídající délce taktu ve vymezeném prostoru (dráze) mezi pracovišti
Rychlost - i délka taktu - je možné měnit

Podle montovaného výrobku se volí:
Vodorovně nebo svisle uzavřený dopravník
S deskami nebo montážními přípravky na vozících ve vzdálenosti pracovišť

Druhy:
Válečkové
Kladkové
Vozíkové
Článkové
Podvěsné
Karuselové (otočné )stoly
Vibrační


Zvedací zařízení

Zvedáky
- Hřebenové
- Šroubové
- Hydraulické

Elektrické vrátky
Elektrické kladkostroje

Jeřáby
- Mostové
- Otočné sloupové
- Konzolové

Zdvižné montážní plošiny
- Zdvihají montéra při montáži rozměrných výrobků s potřebnými nástroji a materiálem do požadováné výšky
- Maximálně 3 m


Speciální zařízení
Válečkové tratě
Skluzy
Hydraulické zdvihací plošiny
Manipulátory a celá řada univerzálních či jednoúčelových zařízení

3.18.6 PRÁCE PŘI MONTÁŽI

3.18.6.1 PŘÍPRAVNÉ PRÁCE

Příprava pracoviště, přípravků, pomůcek, nářadí, součástí

Pracoviště je třeba vybavit potřebnými upínacími pomůckami, nářadí a úložným zařízením a všechny tyto prostředky ustavit a seřídit do poloh dostupných pracovníkům

Upevnit základní součásti (skupiny) na rošt, stojan, paletu, do přípravku, apod.



Čištění a povrchové úpravy součástí

Spojovací materiál a součásti dovezené z meziskladu či přímo z výroby je nutné v mnoha případech očistit, umístit do příslušných schránek, kazet, zásobníků, kontejnerů, vozíků

Některé součásti např. je nutné promazat (ložiska), očistit (demontované)





Čištění součástí



Na čistotě součásti, leckdy záleží její životnost a ovlivňuje jakost montáže



Chemické čištění

Chemickým čištěním se z povrchu součástí odstraňuje hlavně tuk



Způsoby chemického čištění:

- Omývání součástí v teplé vodě

- Oplachování vodními roztoky solí, louhů, saponátů, benzínem, petroleji

Součásti se myjí ve vanách nebo v mycích strojích různých konstrukcí



Mechanické čištění

Mechanickým čištěním se z povrchu součástí odstraňuje zaschlé oleje, ochranné nátěry, zbytky formovacích směsí, okuje, třísky.



Způsoby mechanického čištění:

- Ofukováním slačeným vzduchem

- Mechanickými kartáči

- Škrabkami

- Otryskáváním

- Odsekávání hrubých nečistot (strusky ze svarů a připečené formovací směsi) pneumatickými sekáči



Speciální čistící stanice

Součásti se za pohybu (překlápění) dokonale očistí před konečnou kontrolou či dodáním do skladu či na montáž

Použití: Ve velkosériové a hromadné výrobě

3.18.6.2 PŘIZPŮSOBOVACÍ PRÁCE

Např.:
Úprava ploch, tvaru, rozměru součástí
Třídění součástí (výběr)
Vyvažování rotačních součástí
Značkování součástí

• Práce spojené s úpravou součástí, podskupin a skupin zahrnují především všechny dodatečné úpravy tvarů rozměrů, jak to vyžaduje přesnost jejich budoucího spojení
  
• Jedná se především o dokončovací a lícovací práce, které zpravidla záleží v dostatečném úběru třísky nejrůznějšími způsoby (pilováním, zabrušováním, apod.)
  
• Potřeba lícovacích prací vyplývá z toho, že není ve všech případech hospodárné (někdy to není možné ani po technické stránce) vyrobit všechny součásti s takovou přesností, aby je nebylo nutné dodatečně upravovat podle potřeby montáže
  
• Lícovací práce se nejvíc uplatňují v kusové a malosériové výrobě, kde se součásti vyrábí na univerzálních strojích bez speciálních přípravků (pro výrobu a kontrolu)
  
• Značný rozsah lícovacích prací je jednou z hlavních příčin velké pracnosti montáže a proto je nutné, aby požadované přesnosti tvaru a rozměru bylo dosaženo již při výrobě součásti, která je plně mechanizována

Úprava ploch, tvaru a rozměru součástí

Provádí se pouze v kusové výrobě -> Pro sériovou výrobu musí být všechny potřebné úpravy provedeny před předáním na montážní pracoviště

Součásti se upravují:

Rovnáním
Deformovaných míst nebo celých součástí:
- Rázy kladivem nebo dřevěnou paličkou
- V lisu
- Protahováním drátů v průvlaku a přes kulatinu
- Vhodným ohřevem deformovaných míst plamenem

Ohýbáním
Upravuje se tvar součástí:
- Kleštěmi
- Ve svěráku
- V ohýbacích přípravcích na strojích

Vyklepáváním, zakružováním, obrubováním
Součásti získávají potřebný tvar pro budoucí montážní spoj

Řezáním
Součásti se zkracují na požadované rozměry
Používají se:
- Ruční a strojní pily
- Kyslíkoacetylénový plamen

Stříháním
Upravuje se tvar a rozměry součástí z plechu
Používají se:
- Ruční a strojní nůžky

Sekáním
Odstraňuje se přebytečný materiál
Dělí se tlustý materiál
Metoda se uplatňuje i u zhotovování mazacích drážek
Používají se:
- Ruční, mechanizované (pneumatické), elektrické sekáče

Děrováním
Proráží se otvory v měkkých materiálech
Používají se:
- Průbojníky
- Výsečníky
- Děrovadla

Pilováním
Odstraňují se výstupky, otřepy nebo se opravují poškozené části povrchu
Používají se:
- Ruční pilníky
- Pilovací stroje

Broušením
Práce se podobá pilování, leč je mnohonásobně dokonalejší

Zaškrabáváním
Dosahuje se jím slícování kluzných ploch, nelze-li potřebné jakosti povrchu použít pilování nebo jiné strojní obrábění
Používá se škrabáku, chladící emulze a jakost zaškrabávané plochy se kontroluje barvou, příměrnými deskami, hranoly, pravítky, atd.
Přesnost zaškrabávaných ploch se určuje počtem barvených skvrn na ploše 25x25 mm

Vrtáním
Zhotovují se díry při montáži pro stavěcí kolíky, závlačky, apod. pro ustavení součástí do určité polohy
Používá se:
- Ruční, elektrické, pneumatické vrtačky

Vystružováním a vyhrubováním
Zpřesňují se předlité, předkované, předvrtané díry
Vystružují se i díry kuželové
Výstružníky a výhrubníky se upínají do vratidel nebo pomaloběžných vrtaček

Řezáním závitů
Závitníky se nasazují na vratidla používají se na vnitřní závity (v dírách)
Závitnice se nasazují do závitořezných hlav se používají na vnější závity (na trubkách)
Opravují se i závity nedoříznuté do potřebné délky

Zabrušováním
Zpřesňují se a vyhlazují se stykové plochy těsných spojů, které NESMÍ propouštět kapaliny a plyny (např. uložení ventilů v sedlech)
Zabrušuje se:
- Zabrušovacími prášky za sucha (korundovými z oxidů kovů, skla)
- Zabrušovací kapaliny (oleje, stearín + brusiva)
- Zabrušovací pasty: pro konečné zabroušení, obsahují vazné složky (lůj, odpadový lanolin, apod.) a brusiva různé zrnitosti (karbid křemíku a boru, umělý korund, oxid chromitý, diamant)
Výše uvedená brusiva se používají také do zabrušovacích kapalin
Zabrušuje se jedna součást do druhé nebo dvě součásti o třetí

Lapováním
Zpřesňují se a vyhlazují se rovné nebo válcové plochy stejnozrnným diamantovým nebo korundovým práškem
Používá se:
- Lapovací trny, desky, objímky, atd.

Vyvažování rotujících součástí

• Vyvažováním součástí zajistíme rovnovážné rozložení hmotnosti součástí k ose rotace a je nutné zejména u součástí rychloběžných strojů
  
• Nevyvážené strojní součásti vybuzují chvění, rozkmitání stojanů, rámů strojů -> Což způsobuje hluk i úlomové lomy
  
• Nevyváženost vyvolává přídavné ohybové síly, které zase způsobují reakce v ložiskách
  
• Nevyváženosti mohou vznikat u ozubených kol, řemenic, hřídelů, spojek a setrvačníků na základě chyb odlitků (sraženiny nebo vměstky), nepřesného obrábění, chyb při montáži nebo jednostranným opotřebením
  
• U částí strojů s vysokými otáčkami proto musí být stanovena poloha a velikosti nevyváženosti a odstraněna vážením
  

Statické vyvažování
Hovoříme o něm, pokud nesouhlasí těžiště kotoučové části o malé tloušťce s osou otáčení
Kotouč a trn se otáčejí tak, až leží těžiště přesně pod osou otáčení -> těleso tak zaujme stabilní rovnovážnou polohu
Nevyváženost se odstraňuje odvrtáním, odsekáním sekáčem nebo odfrézováním materiálu na nevyvážené straně nebo uložením vyvažovacího závaží (protizávaží) na opačné straně
Vyvážený kotouč musí zůstat v každé poloze v klidu (indiferentní rovnováha)

• Vyvažování na pravítkách
  Součást se upevní na ocelový trn a valí se po vyvažovacích pravítkách
  Po jejím zastavení se na ní křídou označí nejnižší bod odvalování
  Odvalování se provádí opakovaně -> Získá se řada značek nejnižších bodů
  Součást je vyvážena: pokud jsou značky po celém obvodu
  Jsou-li značky soustředěny pouze v části obvodu, je nutné v místě značek materiál ubrat a na opačné straně přidat, aby při dalším odvalování vznikali značky po celém obvodu
  
• Vyvažování na váhách
  Součást se upevní na prizmatické podložky nebo na trn mezi hroty vyvažovací váhy
  Váha se ustavuje pomocí posuvných závaží
  Součást se pootočí vždy o 90° a nejnižší místo se označuje ryskou
  Množství hmoty, které je nutno v označených místech přidat se určuje podle stupnice váhy
  

Dynamické vyvažování
Dynamická nevyváženost nastává tehdy, když válcovité části stroje (větší délka než průměr) vyvolávají při vyšších otáčkách odstředivé síly, které se snaží natáčet kroutícím momentem těleso z jeho osové polohy
Dynamicky nevyvážená součást může být i součást, která je staticky vyvážená
Kroutící moment působí teprve při zvyšujících se otáčkách (větší odstředivá síla)
Dynamická nevyváženost se zjišťuje na vyvažovacím stroji při provozních otáčkách

• Vyvažování na vyvažovacích strojích
  Součást se ukládá do pružně upnutého rámu, jenž se rozkmitá
  Zjišťují se místa i velkosti kmitů
  Měřicí přístroje určují nevyváženou součást v číselných hodnotách
  

Složitá zařízení pro vysokootáčkové stroje (turbíny, čerpadla) se vyvažují ve speciálních stanicích, kde jsou k dispozici elektronická měřící zařízení.

Značkování součástí

Značkami se označují součásti, které spolu montážně souvisí (k sobě přilícované součásti)
Značky (rýhy, písmena, číslice, symboly) se na jednotlivých součástech umisťují tak, aby po smontování byly vedle sebe

Způsoby značení:
Sekáči
Kovovými razidly
Elektrografem (vypálením)

3.18.6.3 MANIPULAČNÍ PRÁCE

Např.:
Nasouvání a vysouvání
Vkládání a vyjímání
Ustavení a naklápění
Upínání a odepínání
Nakládání a vykládání
Přemisťování

Manipulace s materiálem zahrnuje práce spojené s:

• Přípravou a přísunem součástí na příslušná montážní pracoviště
  
• Manipulaci s materiálem a nářadím související s provedením jednotlivých výrobních a kontrolních operací (operační manipulace)
  
• Doprava montovaných předmětů a nářadí mezi jednotlivými pracovištěmi ( mezioperačními manipulace)
  
• Práce spojené se skladováním součástí a smontovaných celků
  

Podíl operační a mezioperační manipulace na celkové pracnosti montáže je značný a podle rozborů asi 30% pracovního času výrobních dělníků montáže -> Podíl je nutné snižovat zdokonalováním organizace montážního procesu a zaváděním mechanizace a automatizace manipulace s materiálem

3.18.6.4 SPOJOVACÍ PRÁCE

Např.: šroubování, lisování, nýtování, lepení, svařování, pájení

• Spojovací práce jsou hlavní skupinou prací při montáži, neboť se jimi dosahuje vzájemného ustavení a spojení jednotlivých součástí, podskupin a skupin ve finální výrobek
  
• Způsoby spojování jsou velmi rozmanité, což je dáno různým materiálem a konstrukčním řešením spojovaných součástí a montážních jednotek
  

Montáž zděřových spojů

• Při montáži se zděře ohřejí v olejových, olověných nebo solných lázních
  
• Na spojované součásti se nasazují rázy kladivem nebo tlakem lisu
  
• Zděře se nemusí při demontáži poškodit, jestliže se snímají za podchlazení spojených součástí

3.18.6.5 KONTROLNÍ PRÁCE A OSTATNÍ

Kontrolní práce



Např.:

- Měření rozměrů a další veličin (např. hluku)

- Zkoušení funkcí



Kontrolní a zkušební práce záleží v kontrole:

Jakosti součástí

Spojení

Uložení, vůle

Stability



U montážních skupin a výrobků se kontroluje především:

Správná funkce, např. pomocí zkušebního běhu:

- Kontrola tichosti chodu

- Brzdění

- Otáčení

- Posouvání

- Volnoběhu

- Trvanlivosti

Vzhled



Vesměs jde o důležité pomocné operace, na nichž závisí dosažení požadované jakosti výrobku

Kontrolují se během montáže i po jejím skončení

Kontrola probíhá od jednotlivých součástek až po kompletní výrobek (stroj)

Rozsah a druh kontroly nebo zkoušky je dán významem výrobku

Menší výrobky (např. jednotlivé součástky) se zkouší přímo ve výrobním závodě

Větší výrobky (celé stroje či zařízení, výrobní linky) se zkouší až u zákazníka při zapojení do technologického/investičního celku v komplexu s ostatními stroji a zařízením i se zdroji energií (elektrické, vody, plynu, apod.)



Posuzuje se:

Vzhled

Jakost

Úplnost

Povrchová čistota

Stabilita výrobku

Způsob pojištění spojů

Zapojení





Ověřují se veličiny významné pro funkci výrobku:



Statické

Rozměry

Polohy

Vyvážení

Hladiny kapalin

Počet součástí



Dynamické

Čas

Rychlost

Zrychlení

Otáčky

Průtoková rychlost

Moment a výkon



Tepelné

Teplota

Výhřevnost

Vodivost

Roztažnost



Optické

Světelný tok

Intenzita osvětlení

Čirost

Světelný lom



Magnetické

Magnetický tok

Permeabilita

Ztráty



Fyzikálně chemické

Složení par, plynů, kapalin, tuhých látek



Jakost vlastností výrobku, součástí, (pod)skupin se ověřuje měřidly, přístroji i subjektivním posuzováním



Výrobní kontrola - Koná se během montáže a ověřuje především přesnost součástí, (pod)skupin



Výstupní kontrola - Zkouší finální výrobky a zjišťuje, zda výrobek odpovídá všem požadavkům, které jsou na něj kladeny (normy, technické podmínky, ...) a jakost výrobku



Původní kontrola - Prováděná poprvé



Opakovaná kontrola - Prováděná po opravě výrobku , jestliže jakost vlastností nevyhovovala při původní zkoušce



Náhradní kontrola - Pokud byly původní a opakované zkoušky prohlášeny za neplatné



Výsledky kontrol a zkoušek se zaznamenávají do zkušebního protokolu, který obsahuje:

Název a typ výrobku

Výrobní číslo

Technické údaje zkoušeného výrobku

Skutečně zjištěné parametry

Podmínky za kterých byl výrobek zkoušen

Datum zkoušky

Jméno zodpovědného pracovníka





Ostatní práce



Např.:

Konečná povrchová úprava (např. lakování)

Konzervace a balení

Příprava na transport

3.18.7 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Náklady na výrobu a montáž jsou do značné míry ovlivněny konstrukčním řešením (např. uplatněním konstrukční standardizací) nejen výrobku jako celku, ale také jeho jednotlivé součásti





Technologičnost konstrukce



Konstrukční pojetí součástí nebo výrobků z hlediska funkce, tvarů, rozměrů, přesnosti, ale také výroby samotné



Z hlediska montáže zahrnuje především požadavky:

- Snadná smontovatelnost (přístupnost, rozčlenění)

- Co nejnižší počet součástí montovaných do jednoho celku

- Jednoduché tvary (pro snadnější manipulaci

- Přesnost rozměrů (tolerance)

- Způsob spojení (o nejmenší různorodost způsobů, rozměrů a tvarů spojovacích součástí i nářadí)

- Vhodná volba montážní základny

Určení celkové koncepce konstrukčního řešení výrobku je v podstatě jednou z nejdůležitějších etap konstrukční práce



Je stanoveno kromě jiného:

- Pracovní princip stroje nebo zařízení

- Kinetické schéma

- Řešeny otázky funkčních a provozních vlastností

- Základní otázky výroby, montáže i demontáže



Nejdokonalejší výrobky ve všech oborech strojírenství jsou výsledkem cyklického vývoje (konstrukce <--> výroba <--> provoz) ->nutno brát v úvahu otázky stavebnicového nebo skupinového systému řešení



Koncepce, která v maximální míře využívá všech prvků konstrukční standardizace, typizace, unifikace a normalizace dává předpoklad pro:

- Časové a prostorové rozčlenění montáže (předmontáž, konečná montáž)

- Současnou montáž jednotlivých skupin a podskupin (umožňující zkrátit průběžnou dobu montáže a snížit vytížení pracovních ploch)

- Specializaci montážních pracovišť a pracovníků - lepší využití jejich kvalifikace

- Snížení časového průběhu technologické přípravy výroby

- Odstranění výrobních nepřesností

- Snadnější konstrukční úpravy při případné modernizaci výrobku

- Zlepšení kooperačních vztahů mezi jednotlivými provozy a závody

Může podstatně zlepšit technicko-organizační úroveň výroby, zvětšit použití použití (opakovatelnost) jak jednotlivých soutčástí, tak podskupin či skupin u jednotlivých (i různých) výrobků a tím cestou konstrukční standardizace zvýšit sériovost výroby a úroveň montáže



Důležité je také:

- Řešení jednotlivých prvků konstrukce

- Volba typu montážního spojení (pohyblivé, nepohyblivé, rozebíratelné nerozebíratelné)





Přesnost výroby součástí



Značný podíl pracnosti při montáži připadá na přizpůsobovací práce -> Jejich omezení (nejlépe úplné odstranění) závisí na kvalitě výroby spojovaných součástí, zejména jejich přesnosti



V montáži tvoří většina rozměrů spojovaných součástí tzv. rozměrový řetězec, který se skládá z rozměrů jednotlivých součástí a vůlí

Vůle nebo přesah představují součet výrobních odchylek od jmenovitých rozměrů všech součástí

Vzájemným spojováním součástí s určitými tolerancemi vznikají rozměrové řady s určitou výslednou vůlí nebo přesahem

Způsob řešení rozměrového řetězce ovlivňuje způsob montáže



Metody řešení rozměrového řetězce:



Úplná vyměnitelnost součástí

Součásti se vyrábí ve velmi úzkých tolerancích -> při montáži se mohou libovolně zaměňovat

Součet jejich tolerancí nesmí být větší než výsledná vůle

Výroba součástí je velmi drahá -> Vyžaduje přesné stroje, nástroje, přípravky měřidla

Použití: Hromadná výroba elektrických přístrojů



Částečná vyměnitelnost součástí

Součásti se vyrábí ve větších tolerancích

Vymezení vůle do přípustných hodnot se řeší v tomto případě výpočtem, který vychází z počtu členů řetězce (čím víc členů, tím větší tolerance jejich rozměrů)

Při stejné přesnosti uzavírajícího členu, lze pro 10 členů 2 až 3x zvýšit nepřesnost při normálním rozdělení četnosti odchylek od jmenovitého rozměru

Pravděpodobnost, že se setkají extrémní rozměry klesá s počtem článků v řetězci

Kladné a záporné odchylky se většinou vyskytují ve stejném počtu

Vznikne předpokládané procento nevyhovujících spojení, které je možno jinou metodou napravit



Výběr (selekce) součástí

Součásti se vyrábí hospodárně ve větších tolerancích

Po výrobě se třídí podle skupinových tolerancích, např. pomocí odstupňovaných měřidel (kalibrů) nebo měřících automatů

Vhodně seskupené součásti lze montovat bez jakéhokoli dalšího přizpůsobování

Umožňuje poměrně jednoduše a levně dosahovat velmi jakostních spojení

Nevýhoda: Vznikají další náklady s výrobou měřidel a skladováním a tříděním součástí

Použití:

- Při výrobě ložisek, pístních kroužků spalovacích motorů

- Převážně u velkosériové a hromadné výroby



Kompenzační (vložení pomocného členu)

Předepsané výsledné tolerance se dosahuje zařazením další součásti potřebných rozměrů, tzv. pevného kompenzátoru

Požadovaného rozměru při libovolných nepřesnostech tolerancí součástek se dosahuje zamontováním podložky nebo kroužku s rozměrem

Pevné kompenzátory (sady rozměrově odstupňovaných kroužků nebo vložek) patří mezi nejjednodušší a nejrozšířenější způsoby řešení

Tolerance součástí je nutné v tomto případě volit záporné -> Musí vzniknout vůle vymezená kompenzátorem



Regulační (seřizovací)

Vymezení potřebné vůle pomocí pohyblivých kompenzátorů (stavěcí lišty, dělené objímky se stavěcím šroubem, přestavitelný klín, lze použít také např. korunovou nebo hřídelovou matici

Výhody:

- Součásti lze vyrábět s velkými zápornými tolerancemi

- Zcela odpadají lícovací práce

- Rychlá montáž s dobrou přesností

Nevýhody:

- Zvyšování počtu potřebných součástí

- Složitější konstrukce výrobku



Lícování

Úprava členu nebo kompenzátoru v průběhu montáže vyžaduje mnoho dodatečného času, který nelze předem správně určit -> Znesnadnění montáže (porušení jejího rytmu) a poškození jakosti výrobku

Práce spojené s dodatečným obráběním často způsobí i znečištění montovaných jednotek -> Narušení správné funkce výrobku -> Vznikají další práce spojené s demontáží, vymýváním, atd.

Použití:V kusové a malosériové výrobě

3.18.8 AUTOMATIZACE MONTÁŽE

Přesnost výroby (předepsaná i dosažená), způsob řešení rozměrových řetězců (počet členů) a jejich prostorová složitost, podmiňuje možnost automatizace montážních prací
Efektivnost automatizace montážních prací vyžaduje určitou hromadnost výroby -> Uplatňuje se při výrobě valivých ložisek, automobilů, přístrojové techniky, elektrotechnických a elektronických zařízení apod.
Ke splnění požadavku určité hromadnosti může vést i uplatnění metod standardizace při montáži příbuzných výrobků
Většímu rozšíření automatizace montáže brání technické příčiny, neboť její náročnost je úměrná složitosti montovaných výrobků a jejich koncepčního pojetí
Realizované automatizované montážní linky jsou většinou založeny na jednoúčelových či stavebnicových zařízeních (stanicích, pracovištích)


Automatické montážní stanice musí plnit tyto základní funkce:

• Podat součást ze zásobníku do upínače v místě montáže
  - Vyžaduje podavače (manipulátory, roboty), které součást nejen přemístí, ale i orientuje
  - V další stanici následuje podání další součásti a její spojení s předcházejícím celkem
  - Montážní stanice se většinou umisťují na kruhový otočný stůl, kolem něj (vně i uvnitř) jsou zásobníky se součástkami
  - Počet stanic odpovídá počtu prvků, které tvoří montovaný celek
  
• Vzájemně orientovat součásti, spojit a upevnit je
  
• Přemístit smontovanou podskupinu k další montážní operaci

Výrobky pro automatickou montáž musí splňovat tyto podmínky:

• Vhodný tvar ploch součástí pro podávání, upnutí, orientování, spojení (smontování i připevnění)
  
• Zvýšená přesnost součást (poměrně úzké toleranční pole)
  
• Rozčlenění do celků složených z menšího poštu prvků (maximálně 30)

Použití volně programovatelné montáží techniky naráží na:

• Vysokou cenu
  
• Časová náročnost při změně výroby nebo výrobku s menší sériovostí

V oblasti obrábění NC technika umožňuje při změně tvaru výrobku změnit:

• Nástroje a jejich pořadí
  
• Dráhy a rychlosti pohybů úpravou programu

U montážního automatu se musí při změně výrobku:

• Přeprogramovat kinematika
  
• Vyměnit zásobníky, mechanismy polohující a orientující podávané dílce
  
• Změnit upínače, přívodní žlaby
  

Vyjímkou může být montáž příbuzných součástek a supin, pokud jsou ve výrobě a konstrukci uplatňovány metody technické standardizace (unifikace, typizace, normalizace, simplifikace, dědičnosti, modularity, stavebnicového pojetí)
Flexibilita montážních automatů (i volně programovatelných) je tedy značně omezená a těžko konkuruje člověku, který se velmi rychle přizpůsobí nové montážní úloze
Byli sestaveny roboty s vysokou inteligencí, schopné mechanickými a kamerovými senzory rozpoznat tvar a polohu montovaných dílců -> Velmi cenově náročné

3.18.9 RACIONALIZACE MONTÁŽE

Racionalizace montáže
Cílevědomá činnost zaměřená na zvýšení technicko-organizační úrovně montážního procesu při maximálním využití všech stávajících zdrojů, prostředků, hmotných a lidských činitelů
Uplatňuje se při zdokonalení stávající montážního systému a při projektování nových montážních systémů
Většinou se zaměřuje na technologickou přípravu montáže a montážní proces

Racionalizace technologické přípravy montáže spočívá v automatizované tvorbě montážně technologických postupů pomocí výpočetní techniky s využitím:

• Souboru typových (vzorových) montážních operací - Vyžaduje potřebné vybavení pracoviště pro určitou sériovost výroby (možnosti maximálního uplatnění unifikace, typizace, popř. normalizace jednotlivých montážních celků), vybavení nářadím, stanovením časových norem, příslušnou kvalifikaci pracovníků
  
• Souborů skupinové montáže podobných výrobků (skupin výrobků) - Využití databáze ověřených dřívějších řešení, třídění podle hlavních charakteristik (tvarů, rozměrů)
  
• Porovnání možných variant řešení a výběr optimálního řešení
  
• Virtuální montáž
  Pomocí příslušného softwaru (např. Virtual Assembly) lze virtuálně vyzkoušet, jak je možné skládat jednotlivé díly do vyšších celků navrhovaného výrobku, v jakém pořadí a s využitím jakého postupu a pomůcek simulací procesu na počítači
  Umožňuje zjistit nepřesnosti z hlediska:
  - Detekce kolizí (nějaký díl zasahuje do trasy pohybu jiného)
  - Smontovatelnosti (nějaký díl nejde vložit či vyjmout, protože je větší nebo nemá dostatečný prostor pro manipulaci podavačů, nářadí, apod. potřebných pro jeho smontování a upevnění)

Vzájemné propojení konstrukčních a montážních simulačních programů umožňuje okamžité změny rozměrů, tvarů a odstranění zjištěných nedostatků, pak následuje výroba prototypu a příprava sériové výroby
Použití rozličných CAM programů se ověřují technologické postupy pro různé způsoby montáže, po jejich výběrů pak generování optimalizovaných řídicích programů pro montážní linky, manipulátory, roboty, dopravu materiálu, polotovarů, součástí

Racionalizace montážního procesu zahrnuje:
Uspořádání montážního pracoviště (rozměry pracovních ploch, rozmístění jednotlivých předmětů na pracovišti, pracovní prostředí (osvětlení, klimatizace), vybavením pracoviště nářadím a pomůckami
Výběru vhodného druhu montážních činností (z hlediska přesnosti práce na montáži, optimální dělby práce, optimálního stupně mechanizace a automatizace)
Organizaci montážního procesu (dělba práce mezi jednotlivými pracovišti, specializaci pracovišť, pohybu pracovníků, montážních celků, apod.)

Racionalizace operativního plánování a řízení montážního procesu - Využívá se řada metod jako je matematická operační analýza, postupové

3.18.10 UVÁDĚNÍ STROJŮ DO CHODU

• Vykopeme jámu předepsaných rozměrů pro základ a vybetónujeme ji
  Případně zabetónujeme do základů konstrukci na zavěšení tělesa základu či nosníky tlumičů.
  
• Zhotovíme betónový základ přímo v jámě
  U základů pružně ustavených nebo zavěšených na tlumičích základ zhotovíme mimo - na volném prostranství. V základu necháme otvory pro dodatečné zalití základových šroubů.
  
• Betón necháme ztvrdnout
  
• Pružně uložený základ přimontujeme na tlumiče, případně zavěsíme na závěsy
  
• Stroj dopravíme na základ a vyrovnáme do vodorovné polohy
  Připevníme zatím volně kotevní šrouby - do otvorů v základu. Zalijeme kotevní šrouby a celý stroj podlijeme betónovou kaší.
  
• Betón necháme zatvrdnout
  
• Dotáhneme kotevní šrouby a zkontrolujeme vyrovnání do vodorovné polohy
  
• Odkonzervujeme a vyčistíme stroj. Namontujeme demontované části. Zkontrolujeme spojení jednotlivých částí strojů.
  
• Připojíme energie (elektrická energie, plyn, voda, vzduch, odpady)
  
• Vyzkoušíme stroj při běhu naprázdno
  
• Vyzkoušíme stroj při zatížení
  
• Změříme vibrace stroje
  
• Provedeme kontrolu přesnosti

3.19 PŘÍPRAVKY

Přípravky jsou pomocná zařízení, která jsou účelným doplňkem výrobních strojů

Jsou určeny:
K jednoznačnému ustavení a upnutí obrobku při jeho obrábění
K vzájemnému ustavení a přidržení dvou i více částí při jejich spojování
K vzájemnému nastavení polohy obrobku a nástroje a vedení nástroje při obrábění

Účel přípravků
Zpřesnění výroby
Zkrácení vedlejších časů
Zjednodušení obsluhy náročných úkonů
Rozšíření možností výrobních zařízení
Odstranění namáhavé a zdraví nebezpečné práce


Rozdělení přípravků podle:

Rozsahu použitelnosti
Univerzální
Pro určitou skupinu obrobků
Stavebnicové
Jednoúčelové

Druhu operace
Doplněk k obtáčejícím strojům
Montážní
Kontrolní
Určené k orýsování obrobků
Ostatní pomocná dílenská zařízení

Způsobu upínání s
Ručním upínáním
Mechanickým upínáním

Určení
Nezbytně nutné
Hospodárné