Tyto konstrukce nazýváme příhradové - (příhradové nosníky), které jsou při relativně nízké hmotnosti značně tuhé.
Oproti plným nosníkům, tyto příhradové konstrukce přináší velkou úsporu materiálu.
Jednotlivé pruty nejčastěji vytvářejí trojúhelníkové obrazce, které na sebe navazují.
Aby byla konstrukce staticky určitá s nulovým stupněm volnosti, musí počet prutů a styčníků odpovídat vztahu:
Síly, kterými se budeme zabývat jsou dvojího druhu:
Síly vnější
Jsou to síly akční a reakční
Působí z vnějšku na nosník
Na náčrtku je zakreslujeme červeně
Síly vnitřní
Síly vnitřní - Jsou to osové síly v prutech, jsou tahové nebo tlakové.
Naším úkolem je bude tyto síly zjišťovat, abychom znali namáhání jednotlivých prvků a podle toho mohli s ohledem na pevnost materiálu navrhnout průřezy prvků.
Na náčrtku je zakreslujeme modře
Síly vnitřní - Jsou to osové síly v prutech, jsou tahové nebo tlakové.
Naším úkolem je bude tyto síly zjišťovat, abychom znali namáhání jednotlivých prvků a podle toho mohli s ohledem na pevnost materiálu navrhnout průřezy prvků.
Na náčrtku je zakreslujeme modře
Řešení prutových konstrukcí
Grafické řešení
Početní řešení
- Zhotovit náčrtek
- Očíslovat styčníky a pruty
- Zkontrolovat statickou určitost
- Vypočítat reakce na podpěrách
- Řešit rovnováhu v jednotlivých styčnících
Metoda styčníková
Vychází z grafického řešení, kdy velikost sil počítáme z jednotlivých styčníkových trojúhelníků nebo mnohoúhelníků pomocí geometrických funkcí nebo pythagorovy věty.
Vychází z grafického řešení, kdy velikost sil počítáme z jednotlivých styčníkových trojúhelníků nebo mnohoúhelníků pomocí geometrických funkcí nebo pythagorovy věty.
Metoda řezová
- Spočívá v tom, že část nosníku myšleným řezem zcela odřízneme.
- Řez však smí protnout nejvýše jen tři pruty.
- Potom vnější síly odříznuté části musí být drženy v rovnováze vnitřními silami v prutech, které přetnul řez.
- Velikost osových sil v prutech vypočteme z podmínky statické rovnováhy a to nejčastěji momentové.
Žádné komentáře:
Okomentovat